ECB věří ve snižování dluhů růstem. Může k němu dojít?

ECB dává podle hlavního ekonoma francouzské investiční banky Natixis Patricka Artuse jasně najevo, že evropské země podle ní vyřeší své vysoké zadlužení vyšším ekonomickým růstem. Tedy, že se o snížení míry zadlužení nebudou pokoušet restriktivní fiskální politikou, tak, jak se o to s nevalnými výsledky pokoušely v letech 2011 až 2013. Podle ekonoma se v této souvislosti dá uvažovat o dvou hlavních scénářích.

Následující graf srovnává vývoj veřejných dluhů v poměru k HDP ve vybraných evropských zemích. Nejnižší je míra zadlužení v Německu, kde po roce 2010 znatelně klesala. V jiných zemích ve stejném období dluhy stagnovaly a v celé eurozóně se zadlužení zvýšilo s příchodem pandemie:



Artus míní, že jak centrální banky, tak politici mají stále v paměti zmíněné období před rokem 2013, kdy fiskální restrikce používaná s cílem snížit zadlužení poslala eurozónu do recese. Nejsložitější je pak podle ekonoma situace v zemích, kde se vysoké zadlužení pojí s nízkým tempem růstu produktivity a nízkým dlouhodobým potenciálem celé ekonomiky. Tedy zejména v Itálii.

Jestliže má podle ekonoma skutečně dojít ke snižování dluhů vyšším dlouhodobým růstem, musí ECB po jednotlivých zemích požadovat, aby prováděly strukturální reformy zaměřené na zvýšení produktivity a potenciálu. Zároveň by ECB měla držet sazby nízko a podporovat tím potřebné investice. Pokud se pak opravdu zvýší potenciál evropské ekonomiky, ECB bude mít volný prostor pro normalizaci své politiky.

Nedojde-li ke zvýšení potenciálu, ECB bude podle Artuse tlačena do nízkých sazeb kvůli udržitelnosti vládních dluhů, které nebude snižovat vyšší tempo ekonomického růstu. Navíc jí bude k uvolněné politice dál motivovat snaha o zvýšení potenciálu. Rozhodující přitom nemusí být situace v celé eurozóně, ale v nejslabších zemích.

Další graf ukazuje vývoj produktivity ve zmíněných evropských zemích. Zatímco v Německu se nyní nachází asi 18 % nad úrovní z roku 1998 a v celé eurozóně o 14 % výš, v Itálii se podle obrázku produktivita pohybuje na zhruba stejné úrovni jako před více než dvaceti lety. Co se týče HDP, ten je nyní v eurozóně ve srovnání s rokem 1998 o necelých 40 % výš, zatímco v Itálii o 10 % výš.

Zdroj: Natixis