Evropská centrální banka začne zvyšovat úrokové sazby už letos v září. Takové jsou alespoň některé z nejagresivnějších odhadů, které se vyrojily po čtvrtečním překvapivém signálu z Frankfurtu. Prezidentka společné banky eurozóny Christine Lagardeová nedokázala vyloučit, že ECB letos nepřikročí ke zvyšování úrokových sazeb. Sazby ECB zvedala naposledy v roce 2011.
Ekonomové Group a tak pro září a prosinec předpokládají zvýšení o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba ECB, která je nyní na záporných -0,5 procenta, by se tak poprvé od roku 2014 dostala na nulu. Podobně peněžní trhy (viz graf níže) do cen v pátek zapekly zvýšení o zhruba půl procentního bodu na prosinec.
Tento předpoklad by znamenal i to, že nákupy dluhopisů skončí dříve, než se nyní očekává. ECB totiž zvýšení sazeb ve své komunikaci už nějaký čas podmiňuje tím, že nejdříve ukončí nákupní stimuly. Podle ekonomů Goldmanů a Deutsche skončí nakupování dluhu letos v červnu. , která má pro rok 2022 stejnou prognózu sazeb, očekává konec nákupů na začátku září.
Ekonomové posunuli svoje předpovědi na zvýšení depozitní sazby ECB blíže:
Peter Kazimir, člen Rady guvernérů ECB a guvernér slovenské centrální banky, v pátečním prohlášení uvedl, že inflace zůstane podle jeho názoru na silnějších úrovních déle, než ECB předpokládala, a rizika související s budoucím vývojem inflace jsou dnes jednoznačně směrem nahoru. “To, že jsme navzdory překvapení, které přinesla prosincová a lednová inflační čísla, nepřistoupili ke zpřísňování, neznamená, že budeme otálet s reakcí,” uvedl také.
Bloomberg Economics posunul svůj odhad na zvýšení sazeb o šest měsíců kupředu, aktuálně na prosinec 2022, a míní, že vrcholové vedení zřejmě na březnovém zasedání zásadním způsobem pozmění svoji komunikaci. I tvůrci měnové politiky podle Bloombergu soukromě očekávají, že už příští měsíc dojde ke změně v oficiální guidance, tedy komuniké ECB. Je to ostatně příští měsíc , kdymá ECB ukončit svoje nákupy aktiv podle nouzového programu nákupů aktiv PEPP, který zavedla v reakci na pandemii. Nákupy aktiv tím ale úplně neskončí, od října je chce ECB podle svého staršího programu provádět měsíčním tempem 20 miliard EUR, a to tak dlouho, jak bude nutné.
O možném prosincovém zvýšení se nejnověji zmínil šéf nizozemské centrální banky a člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot. Ten nově očekává, že ECB zvýší základní úrokovou sazbu ještě v letošním čtvrtém čtvrtletí. Je přitom pro co nejrychlejší ukončení programu ECB na nákup dluhopisů, řekl také centrální bankéř, který je známý jako takzvaný jestřáb.
Nemizí ale ani sázky na mnohem pozvolnější postup. Třeba společnost Berenberg přenesla svoji předpověď zvýšení sazeb také dopředu, a to o tři měsíce na březen 2023. A ABN Amro nečeká žádnou změnu až po celý aktuální horizont ECB. Ten nyní končí v 2024.
A Kazamirův kolega z Rady guvernérů, šéf francouzské centrální banky Francois Villeroy de Galhau před předpovídáním „hiků“ rovnou varoval. „Tváří v tvář narůstající nejistotě ohledně inflace je, jak uvedla Christine Lagardeová, možnost volby naším klíčovým slovem ´více než dříve´, citoval ho Bloomberg.
Jestřábi versus holubice. Kdo je kdo v Radě guvernérů ECB:
Sama Lagardeová v pondělí před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu uvedla, že měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky. Vysoké ceny energií, které jsou největším motorem inflace, budou ke zvýšeným spotřebitelským cenám ale podle ní přispívat i v dalším období.
Zdroj: Bloomberg, ČTK