Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
MakroMixér: Skončí Rusko jako Severní Korea? S politickým geografem Michaelem Romancovem a ekonomem Janem Burešem

MakroMixér: Skončí Rusko jako Severní Korea? S politickým geografem Michaelem Romancovem a ekonomem Janem Burešem

02.03.2022 7:00, aktualizováno: 2.3. 12:40
Autor: Redakce, Patria.cz

Aktualizováno

Tento MakroMixér je jiný. Hovořit budeme o Rusku jako takovém a ruském útoku na Ukrajině. Hlavní ekonom Jan Bureš tentokrát není spolumoderátorem, ale zpovídaným a spolu s ním host, politický geograf Michael Romancov. O penězích, byznyse, ekonomice a trzích s nadhledem a chytrými hosty. Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple PodcastsGoogle Podcast či SoundCloud. Zaposlouchejte se!

Pro poslech podcastu na SoundCloud klikněte:

Začněme pohledem na obyčejného Rusa. „Jaký byl ještě před týdnem, jaký je dnes a jaký bude řekněme za měsíc?“ otevírá diskusi spolutvůrce podcastu MakroMixér Robert Břešťan.

„Jde o to, jestli se chceme podívat na Rusa, který žije jakýmkoli způsobem ze státních transferů, tedy například školák nebo důchodce, státní zaměstnanec. A pak je velmi důležité, jestli žije ve městě nebo na venkově,“ vstupuje do tématu Michael Romancov. „V Moskvě je neuvěřitelně vysoká cenová hladina. Vše, co si musíte koupit s výjimkou věcí dotovaných, kterých je ale v Rusku dost, je výrazně dražší, než třeba v Praze. Vhledem k tomu, jak tvrdé sankce byly na Rusko uvaleny, bych v tento okamžik očekával, že na všechny ty, kdo jsou závislí na státním rozpočtu, začnou dopadat. Ne nutně nejbližší měsíc, první či druhá dávka ještě dorazí v pořádku (druhá věc je, kam se již mezitím pohnou ceny),“ říká v podcastu Romancov.

Pak jsou tu podle něj lidé na venkově, kteří mají nesrovnatelně nižší ekonomickou úroveň než lidé ve městech. „Obecně si myslím, že je čeká strašně těžké období,“ říká Romancov i tam. Co lidé v soukromém sektoru? Romancov připomíná přijatý zákon, podle kterého všichni napojení na světové trhy musejí 80 % toho, co zvenčí dostanou, konvertovat na ruble (informovali jsme zde). „Dopadne to na ně tedy jinak ale opět dopadne,“ říká Romancov. Poslední skupinou jsou podle něj Ti, kdo jsou přímo pod sankcemi, například Gazprom.

Tak tvrdé sankce Rusko nečekalo, soudí Bureš

„Poslední balík sankcí je velice tvrdý, Rusko na něj nebylo připraveno, neočekávalo ho. Rozhodně nebylo připraveno na to, že nedosáhne na své devizové rezervy,“ říká k tématu hlavní ekonom Patria Finance a jindy spolumoderátor podcastu Jan Bureš. „Z mého pohledu to, v co může doufat v tuto chvíli Rusko, že se mu nějak stabilizace podaří a banky budou fungovat, že bude možné z nich vybírat kapitál,“ dodal. Inflace je podle Jana Bureše hlavní kanál, skrze který se lidem v Rusku povede skokově hůře, tam to při vysokých ztrátách rublu bude cítit rychle.

Nakolik je Putinův režim svázán s oligarchy, nakolik se navzájem potřebují?

„Putin byl dva roky izolován kvůli covidu. Měl využívat dva bunkry, jeden pravděpodobně v rezidenci u Moskvy, druhý s největší pravděpodobností ve druhé rezidenci u Soči. Z nich dva roky řídil Rusko. Zdá se, že za ty dva roky se…

…odthl od reality? - vstupuje Robert Břešťan

..Tak,“ navazuje Michael Romancov. „Ruský režim těsně předtím, než došlo na akce, které dnes vidíme, zveřejnil v přímém televizním přenosu záběry, které chtělo, aby svět viděl. To bylo jednání mezi Putinem a členy rady bezpečnosti ruské federace. To, jakým způsobem si je tam Putin vodil, jak hloupého školáka udělal z šéfa rozvědky. S největší pravděpodobností se i v souvislosti tohoto obrazu bude vliv oligarchů v tuto chvíli blížit nule. To neznamená, že ti se nebudou chtít a schopni nějakým způsobem vymezit. Jakým, je nyní otázkou,“ říká Romancov.

Jak silná je závislost Ruska na exportu nerostného bohatství?

„Do značné míry. Zhruba 70 procent veškerého plynu míří na evropský trh, stejně tak zhruba třetina ropy. Je silnější v mnoha ohledech, než závislost opačná – 40 až 50 % dodávek plynu míří do Evropy z Ruska, jsou tu země jako Česko, kde je to skoro 100 %,“ vyjmenovává Bureš.

Důležitější je podle něj ropa, která generuje okolo jedné miliardy dolarů denně, pokud bereme průměrnou schopnost ruského exportu. „Rusko v tuto chvíli, kdy na něj byly uvaleny sankce a nedosáhne na devizové rezervy, musí za každou cenu vyvážet. Bude to pro něj velice komplikované,“ dodává s tím, že dodávky do Evropy neustanou, pokud bude Rusko jednat jakkoli racionálně,“ 

Romancov: Vpád na Ukrajinu je totálně iracionální

Michael Romancov vnímá tato slova trochu jako nahrávku na smeč. „Racionalita se v tento okamžik vytratila. Vpád na Ukrajinu je totálně iracionální. Všichni významní a racionální v Rusku (bankéři, finančníci atd.) očekávali něco podobného, jako na Krymu. Jenže nastala Ukrajina a je otázkou, jestli je vůbec někdo schopen to zastavit,“ říká přímočaře. A upozorňuje, že pokud se Putin dnes chová tak, jak se chová, po dvouleté izolaci v souvislosti covidu, od ekonomické reality a jakýchkoli ekonomických problémů je zcela odtržen po celých 22 let, po které vládne.

Určitá míra negramotnosti

Romancov je přesvědčen o určité míře ekonomického negramotnosti v zemi bez hanlivého podtextu, což má dle něj historický rozměr. „Ruská společnost jako celek velmi dlouho nemohla vlastnit. Právo na vlastnictví nejvyšších kruhů začalo být v Rusku chráněno zákonem až za Kateřiny Veliké v 18. století. Před nástupem koronavirové pandemie se odhadovalo, že zhruba 70 procent Rusů závisí svými příjmy na tom, co jim pošle stát. Lidí, kteří mají soukromé vlastnictví a zajímá je třeba kurz rublu, je  v Rusku obecně strašně málo,“ vysvětluje svůj pohled.

Kam až může rubl padat?

Podle Jana Bureše teoreticky do vývrtky, pokud na jeho obranu nepřispěchá ruská centrální banka opatřeními, která jsme viděli v posledních dnech. V arzenálu jí zbývají tvrdé kapitálové kontroly: omezit možnost vytahovat kapitál ze země, a tím snížit tlak na finanční systém. Spolu s tím se ale dále ztěžuje možnost provádět ekonomickou výměnu. „Vzhůru mohou jít dál také úrokové sazby, to ale funguje spíše v tradičních časech a samo o sobě by asi nyní nezabralo,“ soudí Bureš. Centrální banka má podle něj ještě omezenou možnost nakládat s devizovými rezervami, které nejsou uložené na Západě, a tím měnu bránit, fungovat tak ale může už jen velice omezeně.

Mnoho o sankcích ještě nevíme

Kritické je, že zatím neznáme přesnou podobu sankcí, podotýká Bureš, což může být i součástí strategie dokončit konkrétní  seznam tak, aby co nejlépe plnil svůj úkol. „Neznáme třeba ještě přesný seznam institucí vyloučených ze systému SWIFT, nevíme, jak těsně svěrací kazajka byla sevřena,“ uvádí v podcastu (jména již známe, byla zveřejněna po natočení podcastu). Manévrovací schopnost ruské centrální banky, která tu v tuto chvíli ještě je, se v případě pokračujícího konfliktu a stupňujících se sankcí bude podle Bureše ztenčovat. 

Nejmocnější nástroj: kontroly toku kapitálu

„Nejmocnější nástroj, který ještě Rusové mají na obranu finančního systému, jsou kapitálové kontroly, povinnost podniků peníze z vývozů dávat ruské centrální bance, která je bude konvertovat za předem dohodnutý kurz (…) plus skutečnost, že pokračují vývozy,“ domnívá se Bureš. Tím (exportem) se do Ruska totiž dostávají nové devizové rezervy.

Případné zastavení dovozu plynu nebo ropy z Ruska jako další forma sankcí by Bureš považoval za politické rozhodnutí. Jisté není, zda by výsledek z pohledu politiků byl očekávaně příznivý. „Evropští politici jsou už teď smířeni s tím, že za konflikt budou nuceni zaplatit vyšší inflací a nižším hospodářským růstem. Otázka je, do jaké míry a jak nafázovat sankce tak, aby tlak na Rusko byl co nejefektivnější,“ říká Bureš. 

Co role Číny v (řešení) konfliktu?

Mohla by být větší s ohledem na to, že konflikt ohrožuje i některé čínské zájmy? „Čína, která zbohatla na tom, jak USA po skončení studené války nadesignovaly fungování globální ekonomiky a globalizaci, má Rusku historicky co vracet, říká Romancov s tím, že šéf čínské diplomacie se nedávno o vztahu obou zemí vyjádřil tak, že nejde o spojenectví, ale o strategické partnerství. Pod tím je ale možné si představit úplně cokoli, a navázat výhodný „symbiotický“ vztah s Čínou, jak si po ruském záboru Krymu maloval Putin, se nepodařilo, tvrdí expert. 

Kolik chceme my, ne, kolik si přejete vy

Čína totiž mimo jiné při pohledu na to, jak Rusko zneužívá svého postavení na evropském trhu se surovinami, uvedla, že bude z Ruska brát jen tolik, kolik chce ona, ale v ničem na něm nebude záviset. „Rusové tedy nedodávají do Číny více plynu ne proto, že by ho neměli, ale proto, že Čína od nich víc brát nebude. Proč by v nynější situaci měli Číňané jít Putinovi najednou na ruku? Takový zájem neexistuje,“ domnívá se Romancov. 

Zatím skrytý význam Indie?

Politický geograf ale také upozorňuje na význam Indie, která má na rozdíl od Číny výborné vztahy se Spojenými státy i s Ruskem. „Umím si představit, že Indie se stane aktérem, který začne zprostředkovávat rozhovory mezi Spojenými státy a Ruskem, pokud se dostaneme do situace, která bude ještě horší, než je situace současná,“ pokračuje v úvahách Romancov.

„Z pohledu Číny nemůže být Rusko spojenecký partner, protože Čína vyrostla na exportech, ale na exportech úplně jinam,“ podotýká ekonom Bureš s tím, že exporty z Číny do Ruska jsou ještě menší než exporty do Mexika. „Z hlediska geografického a vojenského je Rusko důležitým hráčem, ale z hlediska ekonomického je trpaslíkem,“ dodává ekonom.

Představovalo by uzavření trhu s Ruskem pro českou ekonomiku problém?

„Z pohledu české ekonomiky jako celku to problém není. I ty nejdramatičtější scénáře nevedou k většímu propadu ekonomiky než o dvě až tři desetiny procentního bodu,“ říká ekonom s odkazem na ekonomické model, ale zároveň dodává, že problém mohou mít jednotlivé firmy.

Co nás ale může negativně ovlivnit jsou ruské dodávky energií a nárůst jejich cen v období nejistoty, pokračuje Bureš. K odstřihnutí dodávek by nicméně Rusko jako racionálně myslící velmoc neměla přistoupit, domnívá se Bureš. Vyšší inflační tlaky a s tím související pokles nákupní síly pak považuje za nutnou cenu, kterou jsou ale evropští politici ochotni zaplatit.

Co odveta? Mohlo by Rusko sáhnout ke znárodnění zahraničních závodů?

„Proč ne,“ uvažuje Romancov a jako příklad dává finanční krizi v roce 2008. V Americe šéfové automobilek jednali s prezidentem o podmínkách strukturálních reforem. „Nikdy nepadlo, že by správní rada Fordovy automobilky přišla za Obamou a řekla: ‚Tady to máš. My jsme selhali, je to tvoje.‘ Tohle se ale přesně dělo v tu dobu v Rusku,“ upozorňuje Romancov. Ruský režim může cokoli. „Řada ruských oligarchů říkala: ‚Když Putin řekne, odevzdám to státu.‘“ Ale dodává, že pokud to udělá, není jisté, kdo v tamních závodech zůstane pracovat, což by výsledek takového kroku zmařilo.

Odepíší západní investoři ruský trh?

Podle ekonoma Jana Bureše musí dojít ke změně pohledu nejen západních investorů, ale i Číny na Rusko. A „to bude strategicky hrát velkou roli, ať už vyústění tohoto konfliktu bude jakékoli. Povede to k významnému útlumu investiční aktivity v Rusku,“ dodává ekonom. 

Na to, že se s Ruskem něco děje, upozorňovali různí odborníci již dlouho, dodává Romancov. Tato varování, mimo jiné i kvůli naší politické elitě, se u nás bagatelizovala a ti, kteří na to upozorňovali, byli zesměšňování a označováni za rusofoby. I pod tímto vlivem Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) poskytovala politické záruky pro české firmy, které expandovaly na ruský trh. „EGAP to vše pojišťuje a je otázka, co se teď bude s EGAPem dít,“ říká Romancov. „A pokud to vše dopadne špatně, tak to půjde k tíži státního rozpočtu,“ dodává.

Evropa a Green Deal

Do centra pozornosti se s novým impulzem dostává Green Deal? Dojde na změnu podoby? Timingu? V současné situaci vypadá green deal jako projekt s vysokou setrvačností a bude pokračovat i nadále, bez ohledu na komoditní dimenzi konfliktu s Ruskem, myslí si ekonom Jan Bureš. „Mám ale pocit, že on do značné míry ovlivňoval evropskou politiku kompletně, bylo to něco, co opravdu udávalo to, jaká ta agenda je,“ vysvětluje Bureš. „Myslím si, že teď na stole budou více bezpečnostní otázky, bezpečnostní rizika, a to je něco, co při debatách o energetice určitě bude hrát výraznější roli,“ dodává ekonom.

Konflikt by ale podle něj mohl iniciativu green dealu i podpořit, podle Bureše bude tlak na lokalizaci výroby, na lokálnější fungování dnes globálních dodavatelských řetězců. „Tady se určitě podceňovala politická rizika, nebrala se úplně vážně,“ myslí si hlavní ekonom Patrie. „Myslím, že se brát vážně začnou a přispějí k větší lokalizaci výroby v rámci Evropy a obecněji v rámci Západu,“ dodává.

Green Deal a souvislost s Ukrajinou?

Jestli mělo plánované opouštění závislosti evropský států na fosilních palivech v rámci boje proti klimatické změně, a s tím související ztráta ruského vlivu na vedení jednotlivých států, nějaký dopad na rozhodnutí spustit nyní invazi na Ukrajinu, není podle Romancova jisté. Vnímání otázky klimatické změny je podle něj v Rusku zcela rozdílné oproti západním státům, vedení Ruska považovalo oteplení severních částí zeměkoule za pozitivní zprávu, ať už kvůli větší obyvatelnosti části ruského území nebo kvůli zpřístupnění alternativních dopravních tras. Zároveň je ale infrastruktura severních území postavena na trvale zmrzlém podkladu, a při jeho tání je nevyhnutelná její významná degradace.

Roli hraje samozřejmě také politika, Putinova administrativa se podle Romancova začala proti klimatické změně stavět, ne ale jako proti faktu, ale proti způsobu, jakým se o ní vede diskuze. „Pro Rusko je nepřípustné, aby vůbec to téma, bylo uchopeno v kategoriích, které jsme udělali my,“ vysvětluje Romancov. Možná se tak podle něj otevírá bitevní pole o diskurz a snaha evropských zemí zmírnit tlak klimatických bude mařena politickými tahanicemi. 

Green Deal a české finance?

Otázku nutnosti zvýšení příjmů státního rozpočtu by Jan Bureš nespojoval s aktuální situací. „To je problém, který děláme a opakujeme namísto toho, abychom se systematicky rozhodli provést reformu po uvážení všech pro a proti,“ říká ekonom.

Česko podle něj potřebuje řešit problém strukturálního schodku veřejných financí. Rozpočet naplánovaný pro letošní rok je podle něj konzervativní, země má kapacitu hospodařit tento rok s rozpočtem, který bude o 50 až 100 miliard korun „schodkovější“. „Problém vidím v tom, jak naložit do budoucna se strukturálním deficitem, který tam bude nehledě na to, jaké budou aktuální ekonomické podmínky v Česku, ten je v tuto chvíli okolo 100-120 miliard korun a bude narůstat vlivem stárnutí populace,“ říká ekonom. Podle Bureše je potřeba přijít s reformami, které budou promyšlené i ohledem na jednotlivé skupiny obyvatelstva tak, aby byla zátěž rozumně rozložena.

Prostor pro reakci na události na Ukrajině vidí ekonom v zaměření na inflaci, která bude ještě výrazně vyšší zejména v energetických komponentách. „Pokud se jako společnost rozhodneme, že chceme pomoci Ukrajině, a jedním z těch nákladů je vyšší inflace, tak bychom měli zohlednit ty 2 až 3 miliony lidí, kteří spadají do nižších příjmových skupin a vymyslet způsob, jak jim to kompenzovat,“ popisuje ekonom.

Izolace Ruska pod tlakem sankcí?

Izolace Ruska vlivem západních sankcí po vzoru Severní Koreje je podle Romancova možná, existuje pro to podle něj ideové podhoubí, podle kterého je Rusko ostrov, civilizace s unikátním morálním a genetickým kódem. Putin si s těmito myšlenkami dříve hrál a teď se podle Romancova nabízí, aby jich využil naplno, protože se zdá, že se mu situace vymkla z rukou. 

Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!

 
 
 
 

Čtěte více:

MakroMixér: O prudkém zdražování, razanci ČNB, nedostatku všeho i dědictví po volbách. Hostem majitel Agrostroje Lubomír Stoklásek
18.10.2021 5:56
Tři palčivá ekonomická témata, jeden exkluzívní host. Dnes o inflaci, ...
Tomáš Holub hostem MakroMixéru: Bude ČNB znovu tak razantní?
22.11.2021 7:40
Tři palčivá ekonomická témata, jeden exkluzívní host. Dnes o úrocích, ...
MakroMixér o tvrdém dopadu drahých energií i českém startupu, který prorazil do nejvyšších pater New Yorku
20.12.2021 13:13
Český start-up prorazil do nejvyšších pater newyorského byznysu. A to ...
MakroMixér o dravosti inflace, nejprudším propadu akcií od jara 2020 i omikronu. Hostem Daniel Münich
31.01.2022 7:00
S ekonomem CERGE-EI a nově i poradcem premiéra Petra Fialy pro školstv...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
25.06.2022
14:54Turecký scénář? Naštěstí je Česko s demokracií někde jinde
8:34Víkendář: Cyklický výhled pro dolar a měnové trhy
24.06.2022
22:02Wall Street končí týden na pozitivní vlně.  
17:23Akcie dál nadšené z recese, dluhopisy už brzdí  
16:59Summit EU schválil zavedení eura v Chorvatsku. Platit by mělo od ledna příštího roku
16:54Jan Mužátko k úpisu akcií Coloseum: Prorážíme gastronomii cestu na burzu. Choďte do vlastních restaurací
16:00Nadějný začátek obchodování na Wall Street, daří se technologiím  
15:30Dr. Copper a objem nákladní dopravy na silnicích jako vedoucí indikátory pro ekonomiku a trhy
15:06TOMA, a.s.: Zpráva z Valné hromady TOMA a.s.
13:48Síkela: Novela umožní při nedostatku plynu nechat v provozu uhelné elektrárny
13:44Zlatá éra investic do uhlovodíků, USA mají velmi dobrou strategickou pozici
12:36Komentář k výsledkům FedEx: Inflační rizika se proměňují na stagnační  
12:04Perly týdne: Hodnota jako po prasknutí internetové bubliny, trhy naladěny na zvyšování sazeb o 75 bazických bodů
11:58Podnikatelská nálada v Německu se zhoršila, ukazuje průzkum Ifo. Pesimistický je i výhled
10:50Pomoc Fedu na obzoru? Dobrá nálada se koncem týdne drží  
9:56Důvěra v českou ekonomiku v červnu klesla, spotřebitelská je druhá nejnižší v historii
9:15Rozbřesk: Plynová krize opět nabírá na obrátkách
8:53Evropské akciové futures jsou na pozadí globální rally v zelené. Petrus Advisers se zbavuje části podílu v Monetě  
8:26Summit EU: Ukrajina a Moldavsko kandidáty na členství v EU, nesoulad u zemí Balkánu
8:01J&T ARCH INVESTMENTS SICAV, a.s.: Vnitřní informace

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data