Podle člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba bude ukrajinský konflikt pro české hospodářství představovat šok stagflačního charakteru. Ceny podle něj dál porostou a meziroční inflace se v dubnu a v květnu může dostat až nad 11 procent. Zároveň ale budou drahá paliva brzdit hospodářský růst. Uvedl to v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
„Nemám tím na mysli, že neporosteme. Jen porosteme pomaleji a míra inflace bude vyšší,“ říká Holub. „Bude teď důležité udržet víru veřejnosti v to, že vzedmutí inflace je jen dočasné a že zpomalí,“ dodává. Před ukrajinským konfliktem ČNB podle Holuba počítala pro letošek růst HDP někde kolem tří procent. Konflikt tento růst může snížit, měl by ale nadále setrvat v mírných růstových číslech.
Přímý exportní efekt sankcí je omezený a nebude Česko výrazně bolet, souhlasí Holub. „Rusko má na našich exportech podíl 2,3 procenta. V roce 2014, když byla krymská krize, to ještě bylo mezi čtyřmi a pěti procenty. Tam už je vidět dopad předchozích sankcí. Co se týče dovozů ropy, jsme závislí na Rusku asi ze 45 procent, ale u plynu je závislost zásadní – 90 procent,“ dodává.
V rozhovoru pro HN Holub naznačuje, že i přes možné zpomalení ekonomiky je pro něj stále prioritou boj s inflací. Předpokládá, že by se klíčová úroková sazba, momentálně na úrovni 4,50 procenta, mohla v nadcházejících týdnech ještě zvýšit o dalšího čtvrt nebo půl procentního bodu. „Z pohledu ČNB je důležité zachovat víru, že současná inflační epizoda je dočasná a že centrální banka dělá kroky, které mají inflaci zkrotit. Pokud si tuto víru zachováme, tak rok 2023 bude už pozitivní jak z hlediska cenového vývoje, tak z hlediska ekonomického růstu,“ míní ekonom.
Stagflační šoky jsou podle Holuba obecně to nejhorší, čemu centrální banky v měnové politice čelí. Nyní se podle něj sbíhá stagflačních faktorů víc – i covid nakonec zasáhl produkční kapacity a zároveň vyvolal inflaci. Teď se navíc přidává konflikt na Ukrajině. „V situaci, kdy máme inflaci na deseti procentech a evidentně tu jsou zjitřená inflační očekávání a na devíti procentech máme i jádrovou inflaci – v takové situaci musí být citlivost centrální banky vůči dalším šokům větší. Proto jsem velmi rád, že jsme ta předchozí zvyšování sazeb udělali,“ vysvětluje Holub. Podle Holuba má nyní ČNB komfort toho, že i během současného šoku může jen jemně ladit, kde sazby mají skončit – jestli další případné zvýšení bude o 25, nebo 50 bazických bodů.
Záměrem odprodeje výnosů z devizových rezerv podle Holuba není systematicky posilovat kurz, banka se podle něj snaží dělat to způsobem, který dopad na kurz minimalizuje. ČNB spustila program odprodeje výnosu z devizových rezerv letos. „Minimalizuje neznamená, že dopad není žádný, ale není to primární účel. Zatím trh vstřebává naše odprodeje bez viditelných dopadů. Pokud trh najde v aktuální mimořádné situaci novou rovnováhu na úrovních, které nejsou vysloveně destabilizující, tak přímý důvod pro vstup centrální banky na trh není,“ myslí si Holub. „Pokud by ale nastal výrazný tlak na oslabení, jsme rádi, že intervenční nástroj máme k dispozici. Samo o sobě vědomí, že máme velké devizové rezervy, může na trh působit uklidňujícím dojmem, což se i ukázalo během covidu,“ dodává bankéř.
Zdroj: ihned.cz