EURACTIV: Rychlá cesta z plynové krize? Návrat k uhlí

Několik zemí EU pozastavilo své plány na postupné ukončení těžby uhlí, protože jejich pokračování by znamenalo závislost na dovozu zemního plynu z Ruska. Místo investic do plynové infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie nebo jiných alternativ se za nejrychlejší a nejschůdnější řešení považuje rozšíření těžby uhlí. Napsal o tom dnes server EurActiv.com.

„Existuje dočasná role uhlí, o kterém jsme doufali, že do konce tohoto desetiletí z energetického mixu zmizí. Zůstane však déle. Budeme ho potřebovat, dokud nenajdeme alternativní zdroje. Do té doby ani ta nejzelenější vláda uhlí úplně nevyřadí,“ uvedl podle EurActiv pro Seznam Zprávy vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Česká republika stavěla svou strategii dekarbonizace na zemním plynu jako na přechodném zdroji, ale s 90% závislostí na ruském plynu jsou tyto plány pryč. Jak zjistil EURACTIV.cz, několik českých podniků se již rozhodlo přejít od plynu zpět k uhlí.

V Bulharsku jsou ambiciózní plány na výstavbu velké plynové elektrárny – projektu zahrnutého v národním plánu obnovy – rovněž mimo hru. Země je připravena udržet svůj uhelný průmysl až do výstavby minimálně dvou nových jaderných reaktorů.

O úloze uhlí hovořila také rumunská vláda. Jak informoval rumunský ministr energetiky Virgil Popescu, v zemi se nebudou znovu otevírat žádné doly, ale zvýší se kapacita těžby uhlí a obnoví se provoz nové turbíny.

V Německu není znovuotevření uhelných dolů na pořadu dne, alespoň prozatím. Mají však být vytvořeny strategické zásoby uhlí a německá Agentura pro energetickou síť požádala, aby uhelné elektrárny v zemi zůstaly v případě potřeby v pohotovosti.

V roce 2017 italská vláda v rámci svého Národního strategického plánu oznámila, že k odchodu od uhlí dojde do roku 2025. Krátce po vypuknutí války na Ukrajině však premiér Mario Draghi otočil a uvedl, že „znovuotevření uhelných elektráren může být nezbytné k nahrazení případného nedostatku v nejbližší budoucnosti“.

Mezinárodní agentura pro energii IEA připouští, že změna z plynu na uhlí je možností. Podle této agentury by dodatečných 120 TWh ve výrobě z uhlí mohlo snížit spotřebu plynu o 22 miliard kubických metrů během jednoho roku. Evropská komise ale přesun z plynu na uhlí nezačlenila do svého plánu RePowerEU, který navrhuje snížit závislost EU na ruském plynu do konce tohoto roku o dvě třetiny, podotýká EURACTIV.

Zdroj: The Capitals/EURACTIV