Britská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta. Uvedla to ve své tiskové zprávě. Banka ale zmírnila svou rétoriku ohledně nutnosti dalšího zvyšování úroků. Pro zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu hlasovalo osm z devíti členů měnového výboru. Banka reagovala na prudký růst cen, především energií.
Krok banky přichází den poté, co svůj základní úrok zvýšila poprvé od konce roku 2018 americká centrální banka (Fed). Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová minulý týden uvedla, že ECB nemá v úmyslu zvyšovat úrokové sazby dříve, než po ukončení nákupů dluhopisů na konci třetího čtvrtletí.
Britská centrální banka sdělila, že inflace by měla v dubnu dosáhnout přibližně osmi procent, což je téměř o jeden procentní bod více, než předpokládala minulý měsíc. Zároveň varovala, že by se inflace mohla v průběhu roku dostat ještě výše. Zároveň ale mírnila očekávání investorů, že by sazby mohly ke konci roku vystoupit až ke dvěma procentům.
V lednu rostly spotřebitelské ceny v Británii nejrychlejším tempem za téměř 30 let. Míra inflace vystoupila na 5,5 procenta, což je maximum od března 1992. Prudce stoupají především ceny energií a obecně růst cen umocňuje i konflikt na Ukrajině.
V prosinci banka ze stejných důvodů zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta. V únoru se hlavní sazba dostala na 0,50 procenta. Postup měnového výboru podle analytiků odráží snahu ukázat, že výbor má krizi rostoucích životních nákladů pod kontrolou. Zatím nejvýše, a to na 17 procent, vystoupily úrokové sazby v Británii v roce 1979. Bylo to v období vysoké inflace a vysoké nezaměstnanosti.