Čeští spotřebitelé se musejí připravit na to, že vyšší inflace potrvá déle, než ekonomové ještě nedávno očekávali. V pořadu deníku E15 Očima guvernéra to řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle něj je nyní náročné odhadovat, kam až se tempo růstu spotřebitelských cen v následujících měsících vyšplhá. V tuzemské ekonomice se začínají projevovat prvky stagflace, uvedl také v rozhovoru.
„Nepřízeň osudu, míněno v uvozovkách, jako by neměla konce. Nejenže tu stále máme postcovidové poruchy na nabídkové straně ekonomiky, které se připojily již k dřívějším inflačním tlakům. Navíc tu teď máme válečný konflikt nedaleko našich hranic,“ uvedl guvernér s tím, že inflace je pro domácnosti nepříjemná v tom, že jde o „nelegitimní zdanění všech“, které z povahy věci dopadne více na ty domácnosti s nižšími příjmy.
„Bude to znamenat, že vrchol inflace nebude tam, kde jsme ho očekávali, tedy někde okolo deseti procent nebo mírně nad nimi. Ale bude pravděpodobně ještě o nějaké procento, procentní bod výše. A nelze nyní seriózně říci, zda to budou jeden, dva, tři či nedej bože více,“ dodal.
Meziroční růst spotřebitelských cen se v tuzemsku v únoru vyšplhal na 11,1 procenta, což byla nejvyšší hodnota od června 1998. Údaj ještě nezohledňuje dopady války na Ukrajině a byl o 1,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB v únorové prognóze. Rusnok již nedávno připustil, že inflace v Česku může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent.
„V tuto chvíli to není o nějakém zásadnějším zvyšování úrokových sazeb,“ uvedl také guvernér v rozhovoru. Podle jeho vlastního názoru je ČNB v určitém dilematu. Na jedné straně vidí Rusnok riziko stupňování inflačního tlaku, na který nyní přichází zejména zvnějšku a centrální banka má na něj svojí běžnou politikou minimální či žádný vliv, a na druhé je vnímané ohrožení hospodářského růstu minimálně na letošní rok.
„My určité stagflační prvky asi v ekonomice budeme v letošním roce pozorovat, protože inflace bude vysoká a růst začíná být do jisté míry ohrožen,“ uvedl Rusnok s tím, že výhled růstu se zhoršuje a cenový výhled se zhoršuje také. „Ale nemyslím si, že by to byla ta stagflace, kterou pamatujeme z historie, ze 70. let, která byla také doprovázena s ropným šokem, ale potom žila vlastním životem.“ V ekonomice tehdy existovaly problémy s poptávkou, spojené s dlouhodobě vyšší inflací, podotkl Rusnok s tím, že pokud se nyní podíváme na ekonomiky Evropy, světa či ČR, poptávkové problémy podle něj příliš zásadní nejsou.
„Ekonomika je nastartovaná na solidní růst,“ uvedl. Jakmile se podle něj odbourají hlavní příčiny inflace, které jsou nyní spojené se surovinami a částečně s poruchami v dodavatelských řetězcích po covidu, růst se podle něj vrátí. Stagflace by tedy neměla být delší perspektivou.
ČNB bude o sazbách znovu rozhodovat ve čtvrtek 31. března. Základní úroková sazba je od počátku února 4,5 procenta, tedy nejvyšší od roku 2002.
Zdroje: E15, ČTK