Českou inflaci ženou dál vzhůru hlavně oddíly doprava a energie - zdražující pohonné hmoty, energie a imputované nájemné. Když k nim připočteme ještě potraviny, podílí se tyto tři oddíly na meziroční inflaci více než ze dvou třetin. A ne jinak tomu bude i v nejbližších měsících. Novinové titulky sice plní na prvním místě zdražující nafta a benzín, o dalším růstu inflace ovšem v nejbližších měsících rozhodnou zejména ceny energií a to, jak moc se promítnou vyšší ceny z globálních trhů do cen pro spotřebitele.
Je to jednak kvůli jejich vyšší váze ve spotřebitelském koši - ceny energií (elektřina plyn) tvoří zhruba 8 % CPI, zatímco pohonné hmoty okolo 5 %. Energie se navíc do koncových cen pro spotřebitele dostává se zpožděním s tím, jak jsou energetické společnosti postupně nuceny dokupovat energii pro stávající zákazníky. Zatímco u čerpacích stanic častokrát pocítíte změny cen na globálních trzích prakticky okamžitě (někdy máte dokonce pocit, že i s předstihem), u elektřiny a plynu je to naopak. Proto nás pravděpodobně v průběhu března a dubna čeká další “zdražovací” vlna, jejíž intenzita bude záviset na míře napětí na globálních trzích. Klíčové budou zejména termínové kontrakty energií…, a pokud se podíváme na německé ceny elektřiny, stále se roční kontrakty pohybují na více než čtyřnásobných úrovních oproti první polovině roku 2021. Na druhé straně pohonné hmoty sice dál zdražují, ovšem jejich meziroční příspěvky k inflaci (pokud by pohonné hmoty zůstaly na stávajících úrovních) nebudou narůstat až tak dramaticky jako u energií (příspěvky pohonných hmot k inflaci už byly vysoké v roce 2021 kvůli velmi nízké srovnávací základně z roku 2020). Velký otazník ve světle ruské invaze také visí nad cenami potravin - zejména obilniny vstupující do cen pečiva a cukrovinek (cca 3 % CPI) mohou v případě delšího trvání konfliktu ještě výrazně zdražovat. I proto není vyloučené, že v nejbližších měsících uvidíme nárůst inflace až nad 14 % a její postupné odeznívání až v druhé polovině roku.
Uvidíme, jak na takovou vlnu zdražování zareagují spotřebitelé. V lednových číslech to pravděpodobně ještě nebude výrazněji cítit (na programu dnes), únorový a zejména březnový maloobchod ovšem pro ČNB bude velmi důležitý. A vedle něj bezesporu dynamika mezd za první kvartál 2022 - centrální banka očekává, že mzda v tržních odvětvích poroste na začátku roku přes 9,5 %. Signály z některých průmyslových podniků zatím naznačují viditelně pomalejší tempo růstu nominální mzdy. To může ve finále znamenat daleko silnější propad reálné mzdy, který by mohl vést domácnosti k opatrnějším nákupům…
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna po zásahu ČNB jako by nevnímala rizika pramenící z ruské invaze na Ukrajinu tak výrazně. Měnový pár se proto v pátek přiblížil až k 25,10 EUR/CZK. Částečně ho mohl potěšit i slabší americký dolar (silnější euro), které na globálních trzích bylo odrazem překvapivě jestřábí ECB. I když s ČNB v zádech si koruna může být relativně jistá (masivní rezervy přesahují 60 % HDP), invaze Ruska na Ukrajinu bude podle našeho názoru korunu dál výrazně brzdit.
Eurodolar
Euro se po zasedání Fedu pokusilo o návrat nad 1,10 EUR/USD, zdá se však, že to bude mít složité. Zvlášť proto, že v tomto týdnu zasedá Fed, který s vysokou pravděpodobností nehledě na ruskou invazi zvýší úrokové sazby (o 25bps). Klíčová však bude nová prognóza a ochota Fedu zvyšovat sazby i v dalších měsících. Tu podle našeho názoru trh spíše lehce podceňuje a to by pro dolar mohla být dobrá zpráva.