Ruský prezident Putin včera dále vyostřil vztahy se Západem, když oznámil, že všechny nepřátelské státy (celkem jich seznam čítá 47) budou muset za dodávky ruského plynu platit v rublech. Trh se zemním plynem zareagoval na oznámení skokovým růstem cen v obavách, že by eskalující napětí mohlo vyústit až v narušení ruských dodávek na trhy. Velkoobchodní cena plynu v Evropě (nizozemský benchmark TTF) zůstává nad hranicí 100 EUR/MWh, tedy více než pětinásobku loňských cen.
Putinův plán je prozatím relativně vágně formulován. Rusko údajně hodlá dodržet smluvené objemy dodávek plynu, nicméně centrální banka a ministerstvo financí mají týden na to, aby změnily zúčtování plateb za plyn z eur (a dolarů) na rubly. To by však vyžadovalo oboustrannou úpravu dodavatelských smluv, přičemž některé evropské státy již signalizovaly zjevnou neochotu přistoupit na ruské podmínky. Jasněji by v tomto ohledu mohlo být již dnes a zítra, kdy budou téma ruských dodávek plynu, respektive i možnost jejich sankcionování (zatím relativně málo pravděpodobný scénář) řešit lídři EU na summitu.
Co si vlastně Rusko od včera oznámeného kroku slibuje? Rusové zjevně vnímají plyn jako zásadní strategickou/geopolitickou zbraň vůči Evropě (ta dováží z Ruska 40 % své spotřeby), pomocí níž mohou konflikt se Západem dále eskalovat a na protivníka uvalit dodatečné náklady (skrze vyšší cenu plynu). Cílem však může být také snížení tlaku na oslabování ruské měny prostřednictvím (uměle) vyšší poptávky po rublech. Otázkou nicméně je, jak významným impulsem by byl tento krok pro rubl – už nyní totiž musí ruské společnosti (jako součást kapitálových kontrol) povinně konvertovat 80 % svých devizových příjmů do rublů. V případě Gazpromu by tedy nově šlo o 100% konverzní poměr.
Rubl jen během včerejšího obchodování posílil o téměř 10 % až k 95 USD/RUB, což je nejsilnější úroveň od začátku války. Navzdory západním sankcím se ruské měně v posledních týdnech daří alespoň částečně dobývat ztracené pozice, za což vděčí výše zmíněné kombinaci kapitálových kontrol a stabilního přílivu deviz z prodeje ne-sankcionované ropy a zemního plynu (dohromady tvoří 55 % všech exportů). Pokud bude chtít Západ (a zejména EU) tento stav změnit, pak nezbývá než sáhnout k (oboustranně bolestivému) embargu na ruské energetické exporty…
TRHY
Koruna
Koruna se během včerejší obchodní seance podívala až do blízkosti 24,40 EUR/CZK, nakonec však velkou číst zisků odepsala. Česká měna ocenila zejména jestřábí komentář viceguvernéra ČNB Marka Mory. Ten totiž naznačil, že se na březnovém zasedání bude klonit k vyššímu než 25bps zvýšení sazeb a zároveň očekává, že vnější okolnosti nakonec centrální bankéře donutí jít se základní sazbou nad 5 %. V podobném (byť přece jen opatrnějším) duchu se v tomto týdnu vyjádřil i další člen bankovní rady Tomáš Holub, zatímco komentáře guvernéra Rusnoka byly s ohledem na další růst sazeb podstatně zdrženlivější. Dnes je poslední den, kdy mohou centrální bankéři komentovat měnovou politiku před startem týdenní mediální karantény.
V kontextu posledních jestřábích komentářů členů bankovní rady ČNB začal trh přehodnocovat výhled na vrchol aktuálního cyklu zvyšování sazeb do rozmezí 5,5-6,0 % (na základě FRA kontraktů). Růst tržních úrokových sazeb je však viditelný napříč křivkou a splatnostmi. Ostatně, výnosy z desetiletých státních dluhopisů se včera poprvé od roku 2011 vyšplhaly až nad hranici 4 %.
Eurodolar
Navzdory pokračující velmi jestřábí rétorice Fedu, která otevřeně připouští několik zvýšení sazeb o +50bps, eurodolar stále osciluje okolo 1,10. Dnes budou pro euro podstatné podnikatelské nálady v eurozóně, které s ohledem na ruskou invazi na Ukrajině dopadnou mizerně.
Regionální Forex
Forint dnes bude sledovat jednání MNB o přenastavení jednotýdenní depozitní sazby. Očekává se zvýšení o 30 bazických bodů na 6,15, ale jestřábí komunikace MNB a slabší forint mohou být předzvěstí i agresivnějšího přístupu.