Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Na videokonferenci, kterou odvysílala státní televize, to dnes uvedl prezident Vladimir Putin. Opatření se podle něj týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce, tedy i Spojených států, Kanady nebo Velké Británie. Státní plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby tímto způsobem upravil dodavatelské smlouvy. Rusko dodává plyn i do České republiky. Evropské ceny plynu po Putinově vyjádření prudce vzrostly.
Dodávat plyn Moskva hodlá i nadále podle plánu, změny se dotknou pouze měny pro účely zúčtování plateb, upřesnil prezident. Zdůraznil, že zmrazení ruských aktiv na Západě v odvetě za invazi na Ukrajinu zničilo vzájemnou důvěru. Centrální banka a ruská vláda nyní mají týden na to, aby určily způsoby přechodu z plateb v cizích měnách na platby v rublech, řekl Putin.
Důvěru k Rusku ztratily i evropské státy. Některé z nich požadují, aby Evropská unie plyn z Ruska odebírat přestala, například Německo je ale proti. Současně evropské státy hledají nové dodavatele. Spojené státy už dovoz ruského plynu zakázaly.
Rubl po začátku invaze prudce oslabil, k euru i dolaru odepsal desítky procent. Dnešní oznámení ale ruskou měnu prudce posílilo, odpoledne stál dolar zhruba 100 rublů, zatímco ještě ráno se kurz pohyboval kolem 105 rublů. Krátce po zahájení invaze stál dolar i více než 130 rublů, před invazí méně než 80 rublů.
Evropské ceny plynu po Putinově vyjádření prudce vzrostly, referenční kontrakt vyrostl až o 34 procent, uvedla agentura Bloomberg.
Naplňte čtyři pětiny plynových zásobníků, navrhuje Brusel
Brusel se chystá koordinovat společné nákupy plynu jménem členských států EU s cílem posílit energetickou bezpečnost kontinentu a snížit jeho závislost na Rusku.
Evropská komise dnes navrhla, že země Evropské unie by měly před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu. Unijní exekutiva ale nevyslyšela volání zejména jihoevropských zemí, aby výrazněji zasáhla do trhu s energiemi nebo zastropovala jejich ceny.
Komise konstatovala, že státy mohou podnikat vlastní krátkodobá opatření jako daňové úlevy či právě stanovení horní cenové hranice, ty však přinesou zvýšené náklady a musejí být v souladu s unijními tržními pravidly.
Ceny plynu a elektřiny se několikanásobně zvedly již loni v souvislosti s nedostatečnými zásobami plynu a velkou poptávkou spojenou s postpandemickým oživením ekonomiky. Před měsícem zahájená ruská agrese na Ukrajině vnesla do členských zemí obavy z jejich dalšího růstu.
"Evropa potřebuje rychle jednat, abychom zajistili naše dodávky energie na příští zimu a snížili tlak vysokých cen na naše obyvatele a firmy," řekla k návrhu eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Komise navrhuje, aby státy do začátku listopadu naplnily 80 procent kapacity plynových zásobníků, od příštího roku to má pak před každou zimou být 90 procent. Země, které nemají dostatek skladovacích kapacit na svém území, se budou podílet na tvorbě zásob v dalších státech, odkud poté budou plyn moci čerpat.
Unijní exekutiva rovněž plánuje zavést povinnou certifikaci provozovatelů zásobníků, aby EU "předešla potenciálním rizikům plynoucím z vnějších vlivů na kritickou skladovací infrastrukturu". Ruský plynárenský monopol Gazprom loni čelil kritice, že ve snaze uměle zvýšit ceny plynu dováženého z Ruska udržuje své zásobníky v Evropě prázdné, což začala zkoumat i komise.
Brusel dnes také slíbil vytvoření týmu lidí, který bude pracovat na zajištění společných nákupů plynu. Ty mají dále snížit jeho cenu a usnadnit EU přístup k dodávkám z jiných zemí, než je Rusko.
O návrzích komise budou debatovat prezidenti a premiéři unijních zemí na summitu začínajícím ve čtvrtek. Lídři Španělska či Řecka již minulý týden vyzvali k ráznějším opatřením včetně reformy evropského energetického trhu. Naproti tomu Německo, Nizozemsko či skandinávské země odmítají zásahy do trhu, který podle nich funguje správně. Neočekává se proto, že by se celá sedmadvacítka shodla na dalších společných opatřeních.
Komise dnes připustila, že jednotlivé státy mohou ve vlastní režii například zavést strop na ceny elektřiny a doplácet jejím výrobcům tržní cenu, případně zavést zvláštní daň na mimořádné zisky z vysokých cen energií. Upozornila však, že by měly země brát ohled na celoevropský trh a předejít výkyvům v zásobování, které by jednotlivé kroky mohly přinést.