Březnová data z amerického trhu práce naplňují předpoklad tím, že ukazují jeho sílu. Čísla nedávají důvod se obávat o kondici pracovního trhu, naopak upozorňují, že se i on podílí na inflačních tlacích. Fedu, který tempo normalizace politiky navazuje na nově příchozí informace, tak stále svítí zelená ke zvyšování sazeb a brzkému vyfukování bilance. To na druhou stranu není překvapením, takže finanční trhy nespěchají s nějakou prudkou reakcí. Výnosy dluhopisů lehce navyšují nárůst, eurodolar se hýbe minimálně.
Co tedy čísla za březen ukázala? Tempo nabírání nových pracovníků se oproti únoru snížilo. Přibylo 431 tisíc nových pracovních míst, což je pod konsensem 490 tis. i pod předchozí hodnotou 750 tisíc. Jenže únor byl revidován podstatně nahoru, takže těžko usuzovat na nějakou slabost.
Opadl silný příliv lidí do výrobního sektoru, zejména stavebnictví, také obchod a doprava nabíraly méně oproti silnému únoru. Naopak stále přibývají slušným tempem místa ve specializovaných službách či pohostinství.
Další statistiky naopak očekávání překonaly. Míra nezaměstnanosti podle průzkumu v domácnostech klesla na 3,6 z 3,8 procenta, tedy o trochu výrazněji, než se čekalo. Dostává se tím na úroveň před koronakrizí. Spolu s tím také stoupá míra ekonomické aktivity, když trh práce nasává lidi dosud stojící mimo.
Vysoká inflace v kombinaci s nízkou nezaměstnanosti zlepšují vyjednávací podmínky zaměstnanců a mzdy dál zrychlují. V březnu se zvedly o 5,6 procenta, což je číslo mírně nad konsensem. Na inflaci to stále nestačí, ale tempo je to už solidní. Mzdy drží vysoký růst už od nástupu koronakrize a nyní sledujeme zrychlování i z poměrně vysokého základu. Jde o období nejrychlejších mezd minimálně od devadesátých let. A právě mzdy jsou zároveň klíčovým prvkem inflační spirály.