Přední německé ekonomické instituty snížily odhad růst největší evropské ekonomiky pro letošní rok kvůli dopadům války na Ukrajině. Dodaly rovněž, že případné zastavení dodávek ruské energie by způsobilo v příštím roce recesi.
Hrubý domácí produkt Německa má podle nového odhadu vzrůst o 2,7 procenta. Původní prognóza počítala se zvýšením o 4,8 procenta. V roce 2023 pak podle základního scénáře očekávají zvýšení HDP o 3,1 procenta.
Instituty RWI, DIW, Ifo, IfW a IWH však také vydaly prognózu pro případ zastavení dodávek ruské energie. Tento scénář počítá letos se zpomalením růstu na 1,9 procenta a příští rok s poklesem ekonomiky o 2,2 procenta.
"Pokud by byly přerušené dodávky plynu, německá ekonomika by zažila prudkou recesi," uvedl ředitel výzkumu hospodářských cyklů a růstu institutu IfW Stefan Kooths.
V případě zastavení dodávek by kumulativní ztráta HDP v letech 2022 a 2023 pravděpodobně činila 220 miliard eur (5,4 bilionu Kč). To odpovídá více než 6,5 procentu ročního HDP. Německo je závislé na dodávkách ruského plynu zhruba ze 40 procent a vláda pracuje na snížení této závislosti. Tvrdí ale, že potřebuje čas na úplné ukončení dodávek ruského plynu, napsala agentura AP.
Německá rada vládních ekonomických poradců koncem března snížila svou prognózu růstu největší evropské ekonomiky o více než polovinu na 1,8 procenta. Za "podstatné" označila riziko recese v důsledku dopadu ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února.
Odhady ústavů tvoří základ pro vládní prognózu růstu, kterou ministerstvo hospodářství představí koncem tohoto měsíce. Německé hospodářské instituty vydávají svou společnou prognózu dvakrát ročně, vždy na podzim a na jaře. Loni německá ekonomika vzrostla o 2,8 procenta. Německo je největším obchodním partnerem České republiky.