Evropská centrální banka dnes podle očekávání svoje úrokové sazby nezměnila. Rada guvernérů ale usoudila, že aktuální údaje dostupné od jejího posledního zasedání posilují její očekávání, že čisté nákupy aktiv v rámci programu nákupů aktiv (APP) by měly být ukončeny ve třetím čtvrtletí. ECB se tak drží plánů na pomalé uvolňování mimořádných stimulačních opatření, protože obavy z rekordně vysoké inflace převažují nad obavami z válečné recese. Centrální banka eurozóny také uvedla, že podnikne veškeré potřebné kroky, aby naplnila mandát v oblasti cenové stability a přispívala k zajištění finanční stability.
ECB snižuje tempo programu tištění peněz již několik měsíců. Zatím se ale stále vyhýbá závazku stanovit přesné datum ukončení tohoto programu v obavě, že válka na Ukrajině a nebývale vysoké ceny energií by mohly náhle změnit výhled, upozornila agentura Reuters.
Měsíční čisté nákupy v rámci programu APP dosáhnou v dubnu 40 miliard EUR, v květnu 30 miliard EUR a v červnu 20 miliard EUR. "Na svém dnešním zasedání Rada guvernérů usoudila, že aktuální údaje dostupné od jejího posledního zasedání posilují její očekávání, že čisté nákupy aktiv v rámci programu APP by měly být ukončeny ve třetím čtvrtletí," uvedla ECB v prohlášení.
Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility zůstanou po dnešním rozhodnutí beze změny na úrovni 0,00 %, 0,25 % a -0,50 %.
Poslední komentáře ze strany ECB dávaly tušit, že plán postupné normalizace měnové politiky bude pokračovat nehledě na válku na Ukrajině a s ní spojené nejistoty, napsali v dnešním Rozbřesku analytici ČSOB. To podle nich potvrzuje, že uvnitř ECB došlo v posledních měsících k jestřábímu obratu, jak ostatně dokládá i zápis z březnového zasedání.
Agentura Bloomberg upozornila, že v červnu bude mít Rada guvernérů po ruce novou prognózu, která by měla vrhnout další světlo na dopady ruské invaze. To pravděpodobně určí směr dalších měnověpolitických kroků.
ECB patří mezi nejopatrnější centrální banky světa a zaostává téměř za všemi hlavními centrálními bankami, z nichž mnohé začaly zvyšovat úroky již loni. Jen v posledních dvou dnech zvýšily úroky centrální banky Kanady, Jižní Koreje a Nového Zélandu, dnes měnovou politiku zpřísnila Jižní Korea a Singapur. Centrální banka USA (Fed) by podle očekávání měla zvýšit sazby v příštích dvou letech nejméně osmkrát. ECB uvedla, že úrokové sazby půjdou nahoru až "nějakou dobu" po ukončení nákupů dluhopisů a budou se zvyšovat postupně.
ECB od roku 2015 nakoupila veřejný a soukromý dluh za téměř pět bilionů eur (122 bilionů Kč) s cílem oživit inflaci, která roky nedosahovala dvouprocentního cíle banky. V posledních měsících však inflace nečekaně prudce vzrostla, což staví centrální bankéře před dilema, protože se snaží sladit dvě protichůdné ekonomické síly. Inflace je již na rekordní úrovni 7,5 procenta a očekává se její další růst. Na druhé straně ekonomika eurozóny v nejlepším případě stagnuje a dopady války na Ukrajině poškozují domácnosti i podniky v zemích eurozóny.
Zdroje: ECB, ČTK