Ed Morse, který stojí v čele komoditního výzkumu v , se toho nebojí. Tvrdí totiž, že ceny zemního plynu začnou klesat a situace na těchto trzích se bude uklidňovat. Jak sdělil na Bloombergu, proti takovému názoru se kvůli aktuální situaci na trzích se zemním plynem zvedla vlna nesouhlasu, ale on si za ním stojí a vysvětloval, co je jeho základem.
Morse tvrdí, že tenze jsou nyní ve vztahu k dodávkám zemního plynu patrné zejména u výroby elektrické energie, není tomu tak v průmyslu či vytápění budov. K tomu dodal, že například Čína se tak ve velkém obrací k uhelným elektrárnám. Země nyní plánuje výrazně navýšit těžbu uhlí, a to by mělo snížit dovozy zemního plynu do Číny. Což se projeví na globálním trhu se zemním plynem a Čína by zároveň měla zvýšit globální nabídku uhlí.
Podle experta Čína také navyšuje vlastní těžbu zemního plynu a zvyšuje dovozy ze zemí, jako je Uzbekistán, a také z Ruska. To vše by mělo snížit tlak, který nyní pozorujeme na globálních trzích se zemním plynem, uvolnit kapacity pro Evropu a ve výsledku způsobit pokles cen této komodity, včetně Evropy. U ní je pak podle experta nepravděpodobné, že by došlo k jednotné dohodě o embargu na dovoz ruského zemního plynu.
Morse hovořil o tom, že evropské země by dokonce mohly sledovat strategii, v rámci které by na základě existujících smluv odebíraly ne méně, ale více zemního plynu z Ruska a tlačili tím průměrné ceny dolů. Jde totiž o smlouvy typu „take or pay“ a „ve skutečnosti by to mohlo fungovat“ jako nástroj stažení ruských příjmů ze zemního plynu, míní ekonom.
K Číně Morse ještě dodal, že její poptávka po energiích není zatím ani zdaleka tak silná, jak se očekávalo, což souvisí s jejími pandemickými opatřeními. Dokonce ani v USA není poptávka po ropě tak silná, jak se predikovalo. Zejména poslední týdny je to patrné u poptávky po motorových palivech. K Číně a USA se přidává také Evropa, což se znatelně projevuje na trhu po celém světě a „nebylo by tak překvapivé, pokud by predikce cen ropy šla dolů.“
Citi také zvýšila své předpovědi ohledně těžby v USA. Ta by se podle nich měla letos dostat na úrovně ze zimy 2019/2020. A „toto momentum by mělo pokračovat i v roce 2023“. „Jedním z důvodů utažených podmínek na trhu byl pokles americké produkce. Ta ale opět rychle roste a dělo by se tak i bez podpory americké vlády,“ dodal expert.
Zdroj: Bloomberg