Lídři členských zemí EU se včera dohodli na uvalení embarga na dovoz ruské ropy. Výsledná podoba je evidentně kompromisní – do konce roku by měla Evropa přestat nakupovat ruskou ropu dováženou po moři, která představuje přibližně tři čtvrtiny celkových dovozů. Skrze ropovod bude moci ruská ropa proudit dále, ovšem Německo a Polsko přislíbily zastavení dodávek prostřednictvím severní větve ropovodu Družba, díky čemuž by se mohly celkové dovozy ruské ropy do EU snížit až o 90 %.
Pro Česko má platit časově neohraničená výjimka na dovoz surové ropy z Ruska, zatímco výjimka na zákaz obchodování s finálními produkty vyrobenými z ruské ropy má vypršet na konci roku 2023. Podobně benevolentní je finální dohoda také pro Slovensko a zejména Maďarsko, které v posledních týdnech blokovalo dosažení dohody. Konkrétně v případě Maďarska je pak otázkou, jak intenzivní bude úsilí Orbánovy vlády omezit dovoz levné – a v důsledku embarga pravděpodobně ještě levnější – ruské ropy, ze které významně profituje domácí ropný gigant.
Celkově jde však ze strany EU o další podstatné zpřísnění hospodářských sankcí, které bude Rusko bolet. Před válkou vyváželo Rusko do EU přibližně polovinu své ropy, pro kterou bude muset nyní najít alternativní odběratele. To už se částečně děje v důsledku tzv. dobrovolného embarga některých západních společností, přičemž zlevněná ruská ropa (oproti ropě Brent až o 30 %) končí především v Číně nebo Indii. Právě do Asie se bude Rusko snažit vyvézt většinu „evropské“ ropy, což však s ohledem na komplikovanou logistiku a omezenou absorpční kapacitu rozhodně nebude jednoduché.
Pro další vývoj cen ropy, které na evropské embargo zareagovaly růstem nad 120 USD/barel, tak bude nakonec zásadní, zda se Rusku podaří udržet stabilní (třebaže přesměrované) vývozy ropy, nebo bude pod tlakem nedostatečné poptávky nuceno tlumit vlastní produkci. Zatímco v prvním případě by se ropných trh s touto situací zřejmě dokázal vypořádat, trvalý výpadek části ruské těžby by znamenal další negativní nabídkový šok, který by vedl k významnému zdražení cen ropy na světových trzích.
*** TRHY ***
Koruna
Kurz koruny vůči euru zůstal včera přikován k hranici 24,70 EUR/CZK. Významnější odezvy se tak nedostalo ani zpřesněnému výsledku tuzemského HDP za první čtvrtletí, který ukázal, že česká ekonomika vstoupila do roku 2022 v lepší kondici, než jak naznačoval předběžný odhad (+0,2procentního bodu na 0,7 % q/q a 4,8 % y/y). Podobně pak česká měna nereflektovala ani na komentář viceguvernéra ČNB Marka Mory, který uvedl, že centrální banka pravděpodobně v červnu dále zvýší úrokové sazby, aby bylo co nejdříve dosaženo stabilní a nízké inflace.
Eurodolar
Historicky nejvyšší inflace v eurozóně paradoxně nakopla spíše dolarové úrokové sazby, takže to byl dolar, který včera nakonec posílil (pravda byly zde i silná data z USA jako např. PMI z Chicaga).
Dnešním dnem startuje proces kvantitativního utahování ze strany Fedu, v rámci něhož má centrální banka prodávat dluhopisy v objemu až 47,5 miliardy měsíčně. Ten samozřejmě poběží na pozadí, ale bude důležité sledovat, jak se s ním vyrovnají především trhy s rizikovými aktivy. Z dat bude stát rozhodně za pozornost jednak americký index ISM z průmyslu (za květen a jednak report o nově otevřených pracovních pozicích (z dubna), který je velmi ostře sledovaný Fedem. Pokud nově otevřené pozice neklesnou, tlak na americké dolarové sazby setrvá a dolar může zpevnit.
Regionální Forex
Divergence mezi oslabujícím forintem a naopak posilujícím zlotým narůstá. Zatímco velmi vysoké inflační číslo v Polsku (květnová inflace činila téměř 14 % a jádrová složka povylezla již na cca 8,5 %) zlotému přihrálo další body, tak forintu nikterak nepomohlo včerejší zvýšení základní sazby MNB o 50 bazických bodů. Trh možná čekal od maďarské centrální banky trochu odvážnější chování, které navíc neposvětil ani komentář k rozhodnutí MNB. Ten vyzněl velmi podobně jako před měsícem (tzn. MNB bude pokračovat v postupném zvyšováním sazeb). Maďarská centrální banka přitom bude mít šanci na reparát již tento čtvrtek, když bude jednat o nastavení jednotýdenní depo sazby.
Akcie
Úterní obchodování v USA bylo poměrně volatilní ovšem za spíše průměrného objemu. Hned v úvodu trhy propadly až o -2 %, aby následně umazaly takřka veškeré úvodní ztráty a mnoho větších společností dokonce ukončilo den solidním růstem (Alphabet +2,1 %, Amazon +5,6 %, Starbucks +3 %, Nike +2,9 %). Samostatnou kapitolu pak dnes tvořily čínské akcie (Alibaba +2,8 %, JD.COM +4,6 %, Nio +5 %) obchodované v USA, které posilovaly navzdory negativnímu sentimentu již od úvodu obchodování. Důvodem bylo částečné rozvolnění proticovidových opatření.