Ekonomika je nyní hodně silná, ale inflace se nachází vysoko nad „jakýmkoliv cílem, který pro ni Fed používá.“ Tak na Bloombergu reagoval na poslední čísla z amerického trhu práce Lawrence H. Summers, podle kterého inflační tlaky nepoleví bez toho, aby Fed hospodářství výrazněji nezbrzdil. Trh práce pak potvrzuje, že je stále třeba dalšího zvyšování sazeb.
Ekonom míní, že se objevují „určité známky toho, že některé společnosti již nečelí takovému nedostatku práce.“ Také se zdá, že se poněkud zvyšují zásoby, ale celkový obrázek ukazuje stále velmi napjatou situaci v celém americkém hospodářství. Ukazuje to mimo jiné poměr nezaměstnaných k volným pracovním místům. Obvykle podle ekonoma na každých deset nezaměstnaných připadne 6 – 7 volných míst. V tuto chvíli je to 20 a nejvyšší dříve zaznamenané číslo bylo 13. Výraznější dezinflace tak podle ekonoma nepřijde, pokud se znatelně nezmění situace na trhu práce.
Deutsche Bank v následujícím grafu ukazuje historický a očekávaný vývoj rozvahy Fedu. Červeným bodem je vyznačen konec poklesu rozvahy v případě, že by v USA nastala recese:
Zdroj: Twitter
Takzvané kvantitativní utahování čili QT Summers komentoval tak, že se celkově objevují první známky toho, „že monetární politika funguje“. Výrazná část současné inflace je přitom podle něj způsobena přílišnou stimulací a zvednutím poptávky na „extrémně vysoké úrovně“. Summers tak podle svých slov nechápe názory, podle kterých nejde o významnou příčinu. Dodal k tomu, že nominální produkt rostl v roce 2021 o 11 %, což je „reflexe toho, co se dělo s fiskální a monetární politikou.“
„Pokud máte 11% růst celkových výdajů, přichází vysoká a rostoucí inflace a přesně to také přišlo,“ uvedl ekonom a pokračoval: „Minimálně ze zpětného pohledu šlo o chybu v ekonomické politice, která nastala v roce 2021.“ Chápat je pak nutné i to, že „při záplavě jsou některá místa postižena více než jiná, ale fundamentálním základem problému zůstává stále záplava.“
Summers tím narážel na argumenty poukazující na úzká hrdla v některých sektorech. I ta totiž podle něj souvisí s celkově příliš silnou poptávkou, jde jen o místa, kde se její efekt projevil více. Podle něj také v některých oblastech, kde se hovoří o úzkých hrdlech, dosahovala produkce na konci roku 2021 vyšších objemů než na začátku téhož roku. A to má ukazovat, „že šlo o druh poptávkového šoku.“ Zkušenosti přitom ukazují, že „pokud je nezaměstnanost pod 4 % a inflace nad 4 %, recese přijde do dvou let.“
Summers souhlasí s tím, že na americké hospodářství dolehl i nabídkový šok. Jenže to neznamená, že by neměla reagovat ekonomická politika. Takový šok vedoucí ke snížení kapacit totiž znamená, že „musíme snížit poptávku“. Velkou vypovídací schopnost má i proto trh práce, protože do něj se promítá dění v celé ekonomice a napříč sektory. Ohledně monetární politiky pak Summers na závěr uvedl, že „Fed bude činit to nejlepší, ale nemusí existovat způsob, jak snížit inflaci a zároveň udržet rychlý hospodářský růst.“
Zdroj: Bloomberg, Youtube