Podle Bloombergu nastal určitý útlum nadšení, které panovalo kolem ESG investování. Tématu se na tomto kanálu věnoval i Steve Rattner z Willett Advisors. Podle něj je úplně v pořádku, když se akcionář a investor řídí principy, které jsou v souladu s jeho názorem na to, jak bychom se měli chovat k životnímu prostředí, ve společnosti a podobně. Hluboce skeptický ale Rattner podle svých slov zůstává k názoru, že investice prováděné na základě ESG mají potenciál generovat mimořádnou návratnost.
Za samotného investičního hlediska může být tlak ze strany ESG i „kontraproduktivní“, expert míní, že takovým příkladem je Unilever. „Myslím, že je třeba oddělit ESG jako způsob, jak se chovat jako akcionář, a představu, že firmy díky ESG vydělají více peněz,“ dodal Rattner.
ESG investování by se mělo držet principů ohleduplnosti k životnímu prostředí, společnosti a všem, kteří se nějak podílí na chodu dané firmy. Na téma se Bloomberg ptal i Larryho Summerse, podle kterého nastává obvykle problém ve chvíli, kdy se snahy o ochranu životního prostředí začnou spojovat s ekonomickými cíli. Pak „zaznívají ekonomické argumenty, které nejsou nijak zvlášť přesvědčivé.“
Summers poukázal i na názory, podle nichž by se centrální banky měly více věnovat rizikům spojeným se změnami klimatu. Podle nich jde o rizika významná, která by mohla ovlivnit stabilitu finančního systému. Ovšem ekonom míní, že ve skutečnosti zatím nebyly předloženy žádné důkazy naléhavosti tohoto problému v oblasti centrálního bankovnictví.
Podle ekonoma je možnost, že by změny klimatu vyústily v problémy rozsahu finanční krize, docela vzdálená. Dochází ale k tomu, že v ESG někteří nadšenci nebyli schopni prosadit určitou legislativu „předními dveřmi“, a tak se nyní pokouší učinit tak „zadním vchodem“. Tedy za pomoci varování před zmíněnými riziky a regulační politiky centrálních bank. Z toho Summers podle svých slov moc nadšený není.
Ohledně ESG na investice Summers také žádné velké nadšení nevykazoval. Podle něj došlo k tomu, že na počátku se některé firmy vydaly ESG směrem. To se setkalo s poptávkou ze strany investorů, která pomohla k růstu cen akcií těchto společností. Tento růst nicméně nebyl dán nějakou lepší fundamentální situací firem, ale právě tím, že dokázaly uspokojit poptávku po ESG investování. Podle ekonoma je dokonce možné, že řada firem „dělá ESG rámus“ s cílem vyhnout se přísnější regulaci a vládním zásahům. Snaží se tak budit dojem, že nějaký problém se již řeší a že není potřeba, aby se mu vláda dále věnovala změnou své politiky. Jde ale jen o zdání.
Rattner na závěr rozhovoru zopakoval, že on neviděl moc důkazů o tom, že by ESG generovalo nějaké vyšší investiční návratnosti. Ztotožňuje se pak se Summersovým názorem, protože „není prací Fedu či firem řešit určité problémy, musí se u nich aktivovat vláda a řešit je.“
Zdroj: Bloomberg