Rozbřesk: ČNB opět výrazně zvyšuje úrokové sazby, bude pokračovat dál? Vedení Fedu připravuje veřejnost v USA na recesi

Česká národní banka naposledy ve staré “sestavě” opět výrazně zvýšila úrokové sazby, a to o 1,25procentního bodu na 7 %. To jsou nejvyšší úrovně od jara 1999. Argumentem pro včerejší krok byla výrazná kumulace pro-inflačních rizik vůči hlavnímu i alternativnímu scénáři jarní prognózy ČNB.

Za prvé, oproti poslední prognóze byla květnová inflace výrazně vyšší (o 1,1procentního bodu), a to zejména kvůli jádrové inflaci, na kterou ČNB “musí” reagovat. Za druhé, na trzích vidíme výrazně slabší kurz české měny - poslední prognóza počítala s kurzem koruny okolo 24,00 EUR/CZK, ten se však dnes pohybuje okolo 24,70 EUR/CZK a bez aktivních intervencí ČNB by byl pravděpodobně ještě slabší. A za třetí, aktuální ceny komodit (zejména pak ropy) jsou zatím také vyšší, než předpokládala poslední prognóza.

Náš základní scénář zatím počítá s vrcholem sazeb na stávajících úrovních (7 %) a jejich stabilitou po delší období (do Q3 2023). Při stávajících cenách energií a dalším zdražování potravin ovšem hrozí, že inflace se v průběhu léta a podzimu ještě výrazněji odchýlí od poslední prognózy a nová srpnová prognóza bude “volat” po dalším výraznějším růstu úrokových sazeb. Bankovní rada v obměněném složení pak bude čelit souběžnému tlaku interního aparátu i trhů na další zvyšování úrokových sazeb - scénáři, ve kterém úrokové sazby budou dál pokračovat vzhůru k úrovním okolo 8 % dáváme v tuto chvíli 40% pravděpodobnost.

V základním scénáři (stabilita sazeb) sice také očekáváme, že inflace v nejbližších měsících ještě výrazněji zrychlí, uvidíme i další nárůst střednědobých inflačních očekávání a nová srpnová prognóza bude proto ukazovat na další růst úrokových sazeb. Bankovní rada v “obměněném” složení však podle našeho názoru bude “váhavá” - další růst sazeb nevyloučí, avšak alespoň dočasně bude volání interního aparátu po “vyšších” sazbách ignorovat (vazba rozhodnutí na interní aparát bude z počátku rozvolněná) s tím, že bude chtít “vyhodnotit” dopad vysokých sazeb na ekonomiku.


*** TRHY ***

Koruna

Z výroků guvernéra Rusnoka vyplynulo, že intervence na podporu koruny se technicky vzato dají vypnout nebo změnit každý týden. V stávající bankovní radě má zatím pokračování intervencí (jako doplňkového nástroje) výraznější podporu. Není ovšem zcela jasné, jak tomu bude v bankovní radě obměněné, a i proto se koruna dál drží v defenzivě.

Předpokládáme však, že by z pohledu centrálních bankéřů nedávalo smysl intervence vypnout, aniž by “obměněná” bankovní rada korunu podpořila dalším růstem úrokových sazeb. Pokud by bankovní rada vypnula intervenční režim a současně neslíbila trhům další růst úrokových sazeb, koruna by pravděpodobně výrazněji oslabila a tlačila domácí inflaci dál vzhůru. Takovému scénáři však dáváme velice nízkou pravděpodobnost.

Eurodolar

Série holubičích výroků z Fedu částečně zahrnující i včerejší vystoupení J. Powella v americkém Senátu poslala dolarové sazby dolů a naopak eurodolar výše. Sám Powell varoval, že dosáhnout měkkého přistání ekonomiky bude velkou výzvou. Zároveň komunikace z Fedu včera naznačovala, že centrální bankéři jsou spokojeni s tím, jak je trh aktuálně nastaven ohledně očekávání na další zvyšování sazeb (aneb neměli potřebu výnosovou křivku poslat výše).

I dnes jde šéf Fedu Powell do amerického Kongresu, aby si svoje vystoupení zopakoval i v dolní komoře. Pro eurodolar však mohou být zajímavější indexy podnikatelských nálad PMI z eurozóny za červen, které hodně napoví jak dopadla ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí.