Hluboká recese přichází ve chvíli, kdy v ekonomice dojde k nějakému zlomu. Typickým příkladem může být finanční krize. Nyní se americká centrální banka snaží utlumit ekonomickou aktivitu tak, aby klesla inflace. Problém tkví v tom, že při každém růstu nezaměstnanosti o více než 0,5 procentního bodu přišla v minulosti recese. Pro Bloomberg to uvedl bývalý šéf Federal Reserve Bank of New York Bill Dudley.
Fed má tedy před sebou nelehký úkol, „zvýšit nezaměstnanost pouze o trochu.“ Nicméně Dudley se domnívá, že i tentokrát to vyústí v recesi. Primárním cílem centrální banky je nyní snížení inflace, i když se samozřejmě snaží o hladké přistání. Jak dodal Bloomberg, na trhu se momentálně hodně hovoří o rozdílu mezi mělkou a hlubokou recesí. Dudley míní, že v tuto chvíli je pravděpodobná „relativně mírná recese“. Zdá se totiž, že finanční systém stojí na pevných nohou a podobné je to s rozvahami domácností a firemního sektoru.
Ekonom tedy míní, že další vývoj by mohl připomínat rok 1990 či 2001. S tím, že by nemělo docházet k narušení toku kapitálu ve finančním systému. Co argument, že Fed nakonec couvne ve snaze nevyvolat svým utahováním recesi žádnou? Dudley odpověděl, že centrální banka recesi samozřejmě nechce, ale hladkého přistání je „téměř nemožné dosáhnout“.
Vedení Fedu si je podle ekonoma vědomo, že kdyby nyní ve své snaze o snížení inflace couvlo s cílem nevyvolat recesi, muselo by později utahovat ještě více. Ukázala to šedesátá a sedmdesátá léta, kdy se inflace nakonec kvůli váhání Fedu dostala mimo kontrolu a pak bylo třeba razantních kroků na její snížení. Je tedy lepší jednat nyní, než muset dělat mnohem více později.
Bloomberg uvedl, že podle Larryho Summerse bude muset nezaměstnanost v USA vzrůst kvůli snížení inflace na 5 %. Dudley k tomu dodal, že inflace neklesne rychle, podepisuje se na ní i konflikt na Ukrajině, který zvedá ceny energií. Ekonom také připomněl, že minulý rok probíhala v USA mohutná fiskální stimulace, té je ale nyní konec. Paralelně s tím dochází ke zhoršování rozvah spotřebitelů, kteří během stimulace notně navýšili své úspory, ty ale podle ekonoma již nyní znatelně klesají.
Silný dolar podle ekonoma centrální banku nijak nermoutí, protože snižuje ceny dovozů a také tlumí ekonomickou aktivitu zdražováním exportů. Finanční podmínky přitom určuje vývoj na akciovém a dluhopisovém trhu a také měnový kurz. Právě ten je podle ekonoma z pohledu Fedu nejatraktivnější. Pokud má totiž centrální banka utahovat finanční podmínky, může k tomu dojít poklesem cen akcií či dluhopisů, nebo posilováním dolaru. A v posledním případě dochází k růstu kupní síly.
Síla dolaru tedy není nežádoucím projevem současné monetární politiky Fedu, ale záměrem. Dudley také míní, že Fed nebude zasahovat s cílem podpořit akciový trh. Takový krok by byl vynucen pouze silnými negativními tlaky v celém finančním sektoru, které by se projevovaly zhoršeným přístupem k půjčkám. A takovou situaci ekonom nepředpokládá i proto, že podle něj došlo po finanční krizi k regulatorním změnám, které jsou prevencí systematických problémů v sektoru.
Zdroj: Bloomberg