Globální spotřeba energie v loňském roce vzrostla o 5,8 procenta. Dostala se tak na úroveň z doby před pandemií nemoci covid-19, protože ekonomiky zvyšují svoji aktivitu. Na úroveň z doby před pandemií se vrátily i emise oxidu uhličitého z využívání energie, které stouply o 5,7 procenta. Vyplývá to z pravidelného ročního statistického přehledu světové energetiky vypracovaného společnosti .
Poptávka po energii byla o 1,3 procenta vyšší než v roce 2019. Na celkové spotřebě energie se fosilní paliva loni podílela 82 procenty, v roce 2019 to bylo 83 procenty, upozornila agentura Reuters.
Poptávka po ropě loni činila v průměru 96,9 milionu barelů denně, byla tak 3,7 milionu barelů denně pod úrovní z roku 2019. Důvodem byla hlavně nižší poptávka od leteckého průmyslu, která proti době před pandemií klesla o 33 procent. Těžba ropy se zvýšila o 1,4 milionu barelů denně, z toho skupina OPEC+ se na tomto nárůstu podílela více než 75 procenty. Kapacita rafinerií se však loni poprvé po více než 30 letech snížila, o téměř 500.000 barelů denně.
Celosvětová poptávka po zemním plynu stoupla o 5,3 procenta a poprvé překročila hranici čtyř bilionů metrů krychlových. Podíl plynu na celkové spotřebě se však téměř nezměnil, činil 24 procent.
Spotřeba uhlí loni stoupla o více než šest procent a byla nejvyšší od roku 2014. Čína a Indie se na loňském růstu poptávky po uhlí podílely více než 70 procenty. Evropa a Severní Amerika pak loni poprvé po téměř deseti letech poklesu vykázaly růst spotřeby uhlí.
Nejrychleji však loni rostla poptávka po obnovitelných zdrojích energie, včetně biopaliv, ale bez vodních elektráren, a to o 15 procent. Rychle rostla solární a větrná kapacita. Výroba energie z vody se loni snížila o 1,4 procenta a zaznamenala první pokles od roku 2015. Výroba jaderné energie vzrostla o 4,2 procenta, nejvíce od roku 2004. Největší podíl na růstu měla Čína.
BP rovněž varovala, že problémy a nejistoty, kterým nyní čelí globální energetický systém, jsou největší za posledních téměř 50 let, od doby posledních velkých energetických šoků v 70. letech 20. století. Může za to invaze Ruska na Ukrajinu.