Propad dlouhých tržních úrokových sazeb zaznamenaný v posledních několika dnech je opravdu impresivní. Zatímco výnosy desetiletých amerických a německých vládních dluhopisů spadly za posledních 14 dní o nějakých 40-50 bazických bodů, tak v případě jejich českých protějšků propad činil více než 100 bazických bodů. Vzhledem k tomu, že ceny dluhopisů se pohybují reverzně k výnosům, tak to implikuje, že držitelé vládních dluhopisů si po dlouhém výprodeji konečně připsali výrazné kapitálové zisky. Jak k tomu došlo?
V první řadě nejen konjunkturální, ale hlavně inflační data z Německa vyvolala v investorech dost možná oprávněný pocit, že zpomalení ekonomiky i inflace je za dveřmi. Jestliže v případě konjunktury (tedy růstu) může být tento pocit oprávněný, tak u inflace tomu tak být úplně nemusí. Konkrétně německá vláda uměle snížila červnovou inflaci daňovými škrty, takže jásat nad tím, že dosáhla vrcholu může být předčasné. Konec konců čísla za celou eurozónu, která budou zveřejněna dnes, již tak optimisticky vypadat nemusí.
Druhá část příběhu, která globálně pomohla úrokovým sazbám dolů, přišla z USA. Americká konjunkturální data jsou v posledních dnech plná negativních překvapení, přičemž sami centrální bankéři z Fedu přiznávají, že ztlumení inflace nebude bezbolestné, resp. neobejde se bez ochlazení trhu práce. A ten se dost možná opravdu ochlazuje, což začíná indikovat postupně rostoucí nové (a pokračující) žádosti o podporu.
Viditelně zpomalující růst, který se fakticky proměnil ve stagnaci, spolu se stále vysokou inflací dostává jednoznačně do hry regulérní stagflační scénář. Nicméně prozatím jde jen o sázky na jakousi “technickou” stagflaci, kdy se dočkáme jen mírného a krátkodobého propadu ekonomického výstupu, přičemž budeme i nadále ještě nějaký čas čelit vysoké inflaci. Ve hře jsou však daleko horší scénáře a to v případě, že Rusko v červenci definitivně zavře kohoutek u plynovodu Nord Stream I. Pokud takový scénář v létě nastane, tak si ke slovu stagflace připravme peprnější přívlastky než je slovo “technická”.
*** TRHY ***
Koruna
Od dnešního dne se stává novým guvernérem bankovní rady Aleš Michl, viceguvernérkou Eva Zamrazilová a novými členy bankovní rady Jan Frait a Karin Kubelková. Trhy budou s napětím čekat na jakékoliv výroky nových členů bankovní rady, zejména pak Evy Zamrazilové a Jana Fraita, kteří nemusí být na rozdíl od nového guvernéra apriorními odpůrci jakéhokoliv dalšího růstu úrokových sazeb. Dnes bude v centru pozornosti také zápis z posledního zasedání bankovní rady a jakékoliv nové postoje guvernéra Michla a Oldřicha Dědka. Koruna zatím zůstává pod tlakem a pro trvalejší úlevu potřebuje vidět minimálně ochotu obměněné bankovní rady uvažovat nad dalším zvyšování sazeb a jistotu v kontinuitě intervencí na podporu koruny.
Eurodolar
Francouzská inflace jen v blízkosti tržního konsensu byla včera záminkou k dalšímu propadu eurových sazeb a tím i eurodolaru pod 1,04. Mizerná americká data a strach z recese však přinesl ještě větší pád dolarových sazeb a díky opačnému pohybu úrokového diferenciálu bylo euro schopno část ztrát umazat.
Dnes budou ve hře dvě důležitá čísla - jednak dopoledne výsledek červnové inflace za celou eurozónu. Nižší německá inflace v trhu vyvolala dojem, že celkové číslo může být také nižší, než trh čeká. Uvidíme - není to zcela jisté a rozhodnou data z Itálie. Odpoledne pak bude klíčová nálada v americkém průmyslu v podobě indexu ISM. Zde by výrazné zhoršení (které věští regionální indexy) dolaru neprospělo.
Akcie
Wall Street zaznamenal při čtvrtku další silný propad za výraznějších objemů. Volatilita tak stále neustává, naopak stále roste. Včerejším dnem skončilo první pololetí a to dopadlo velmi špatně, v případě Nasdaqu 100 šlo o první pololetí od roku 2002, v případě SPX500 pak dokonce od roku 1970! Trhy včera propadaly plošně od energetického sektoru (Chevron -1,5 %, Exxon Mobil -2,8 %, Halliburton -2,6 %) až po technologický (Apple -1,8 %, Microsoft -1,3 %, Alphabet -2,5 %, Nvidia -2,5 %).