Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, nová zpráva o sociálně-ekonomické situaci Ruska nenechá už nikoho na pochybách. Ruská ekonomika se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. Data ruského statistického úřadu ukazují, že se výroba propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče. Pokles zaznamenal i maloobchod.
Celkově se index průmyslové výroby v Rusku, měsíční ekonomický ukazatel měřící reálnou produkci ve zpracovatelském, těžebním, elektrárenském a plynárenském průmyslu, v květnu meziročně snížil o 1,7 procenta. To je výraznější pokles než v dubnu, kdy pokles činil 1,6 procenta. Těžba se letos v květnu meziročně snížila o 0,8 procentního bodu, zpracovatelský průmysl pak zaznamenal pokles o 3,2 procentního bodu.
I když se tato čísla zdají poměrně nízká, odrážejí klesající trend. Patrnější je v enormních propadech materiálu, které ovlivňují výrobu konkrétních produktů. Utrpěla především výroba aut, která je teď o 96,7 procenta nižší než loni. Výroba nákladních automobilů se propadla o 39,3 procenta, výroba dieselových a benzinových motorů o 57 procent, výroba dieselových lokomotiv o 63,2 procenta a výroba nákladních vagonů o 51,8 procenta.
Francouzská automobilka , která ovládala největší ruskou automobilku AvtoVAZ, v březnu pozastavila provoz ve svém moskevském závodě. Tento krok učinila pod tlakem ukrajinských lídrů, kteří tak reagovali na ruskou invazi. později souhlasil s prodejem svých ruských aktivit za symbolickou částku.
Nákladní letecká doprava se meziročně snížila o 86 procent, což má dopady i na další produkty. O 58,1 procenta se proti loňsku snížila také výroba chladniček a o 59,2 procenta výroba praček. Zajímavé je, že o 24,5 procenta klesla také výroba cigaret, poznamenal Newsweek.
Grafy ukazují, že maloobchodní obrat se taktéž snížil ve srovnání s předchozím rokem, pokles je ale znatelný i proti začátku letošního roku. Velkoobchodní obrat se také prudce snížil, oslabení spotřebitelské poptávky je pravděpodobně odrazem nižších mezd v době vysoké inflace, se kterou se země potýká.
Ještě významnější zprávou pro ruské obyvatelstvo je reálný pokles důchodů, které se v květnu meziročně snížily o 8,2 procentního bodu, zatímco mzdy v dubnu klesly o 7,2 procentního bodu.
Tyto údaje jsou jasným znamením, že ruská ekonomika utrpěla v důsledku sankcí, a to navzdory skutečnosti, že se rubl po únorovém propadu odrazil ode dna a země se vyrovnala se sankcemi lépe, než se zpočátku očekávalo.
Pokles průmyslové výroby je sice menší, než očekávali západní ekonomové, ale pokles ekonomiky je nepopiratelný. Dokonce i ruská centrální banka uvedla, že v letošním roce očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 7,8 procenta. Západní ekonomové očekávají téměř dvojnásobný propad. Institut pro mezinárodní finance (IIF) odhaduje propad o 15 procent.
Jedna z nečekaně dobrých zpráv pro Rusko přišla z trhu práce, kde byla v květnu rekordně nízká míra nezaměstnanosti, konkrétně 3,9 procenta. Vzhledem k tomu, že vysoká inflace nadále snižuje reálné mzdy, není pravděpodobné, že by se vysoká zaměstnanost nějak promítla do spotřebitelské poptávky. Současná ochota lidí utrácet proto nebude nejspíše schopna zvrátit recesi, která Rusko s největší pravděpodobností čeká.