Roger Ferguson byl členem vedení Fedu, v rozhovoru pro CNBC uvedl, že nyní čeká další zvednutí sazeb o 75 bazických bodů. Z ekonomiky totiž podle něj přichází smíšené signály a to znamená, že není vhodné zvedat sazby více. Ethan Harris z BofA Securities pak na CNBC mimo jiné vysvětloval, proč je současná situace podobná té z roku 1969 a ne z konce sedmdesátých let.
Ekonom mimo jiné poukázal na to, že podle průzkumu Univerzity of Michigan inflační očekávání začínají klesat. K tomu se zdá, že samo vedení Fedu tíhne ke zvýšení sazeb o 75 a ne o 100 bazických bodů, celkově tak jde o nejpravděpodobnější vývoj. Trhy přitom „vědí, že Fed bude dál zvedat sazby, lidé ale začínají hovořit o určitém slábnutí ekonomiky.“ Týká se to například přijímání nových zaměstnanců. Smíšené signály přicházející z ekonomiky se odrážejí i na tom, jak volatilní jsou výnosy na dluhopisových trzích.
Jak vidí ekonom současný stav amerického hospodářství a možnost recese? Například maloobchodní tržby ukazují, že „spotřebitel je stále silný“, i když jeho reálné výdaje „se zdají slabší“. Ekonomiku táhne dopředu rovněž vývoj pracovní síly a trh práce. Proti ale působí takzvaný efekt bohatství, který je vyvolán zejména poklesem cen akcií a který brzdí poptávku.
Podle ekonoma je také na slovech a chování ředitelů některých firem znát růst obav z dalšího vývoje, což se může projevovat i na přijímání nových zaměstnanců. V neposlední řadě pak americké hospodářství není izolováno od vývoje ve zbytku světa. A to mimo jiné znamená, že jej stále ovlivňují tenze v globálních výrobních vertikálách včetně těch, které mají svůj původ v Číně. Na americkou ekonomiku pak má dopad i slabší ekonomická aktivita v Evropě.
O sazbách a ekonomice hovořil na CNBC i Ethan Harris z BofA Securities. Podle něj na trzích nyní převládá názor, že na pokles inflace bude třeba znatelného ekonomického ochlazení. Fed přitom drží sazby stále pod sazbami neutrálními a to znamená, že budou muset ještě znatelně vzrůst. Zmaten je pak ekonom podle svých slov z toho, že více lidí neočekává recesi. Bez znatelného ochlazení trhu práce totiž podle něj inflace výrazně neklesne.
Dosavadní monetární utahování se podle Harrise projevuje na realitním trhu, ale ještě ne na trhu práce. Současná situace pak podle něj není podobná tomu, když se inflaci snažil snížit Paul Volcker. Ten se totiž do čela Fedu dostal poté, co americká centrální banka po celé roky postupovala neadekvátně. Aktuální vývoj je podle ekonoma podobnější tomu, co se dělo na počátku sedmdesátých let. Tedy na počátku období nedostatečného utahování monetární politiky a Fed by podle Harrise nyní neměl jednat stejně jako tehdy. To znamená, že je třeba sazby dál zvedat, ale zase ne tak, jako se to dělo na počátku osmdesátých let.
Zdroj: CNBC