Eurozóna se na rozdíl od Spojených států dokázala v první části roku vyhnout (technické) recesi, vstup do druhé poloviny se však nese ve znamení viditelného zpomalení růstové dynamiky. Včera zveřejněný souhrnný index nákupních manažerů (PMI) za země eurozóny skončil i v srpnu pod hranicí 50, což signalizuje pokles hospodářské aktivity ve třetím čtvrtletí.
Zhoršující se nálada je patrná především ve zpracovatelském průmyslu, kde se tempo výrobní aktivity snížilo již sedmý měsíc v řadě, přičemž v srpnu bylo dokonce nejnižší za posledních 26 měsíců (49,7). Slabší výsledek průmyslu, který v rámci eurozóny táhne dolů zejména Německo, je primárně důsledkem slábnoucí poptávky, jak naznačuje pokles počtu nových objednávek v kombinaci s nárůstem skladových zásob. Nákladové tlaky sice opět mírně zvolnily, nicméně při pohledu na absurdně vysoké ceny elektřiny a plynu nelze čekat zásadní obrat ve vývoji.
V sektoru služeb mezitím stále ještě doznívá efekt post-pandemického boomu, nižší poptávka se však i zde projevila v dalším zhoršení sentimentu (50,2). V nejbližších měsících lze přitom očekávat další korekci směrem dolů vzhledem k rekordně špatné náladě evropských spotřebitelů, která reflektuje silnou inflační bouři, resp. prudký propad reálných příjmů a všeobecnou nejistotu, jež budou tlumit spotřebitelský apetit.
Shrnuto, podtrženo, ekonomika eurozóny je v útlumu a při pohledu na aktuální dění na energetických trzích je pravděpodobné, že se ve zbytku roku dostane pod ještě intenzivnější tlak. To vytváří nepříjemné dilema pro ECB, která čelí nebývale silným inflačním tlakům. Centrální banka prozatím prioritizuje boj s inflací a v září by měla znovu zvednout úrokové sazby (minimálně) o 50 bps, přičemž další utahování měnové politiky bude na stole i ve zbytku roku. Manévrovací prostor se však bude ve světle zpomalující, resp. klesající ekonomiky významně redukovat, a není proto vůbec jisté, zda se ECB v tomto cyklu zvyšování sazeb dostane alespoň na neutrální úroveň okolo 1,5 %.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna zůstává pod tlakem a na úrovních okolo 24,65 EUR/CZK jí zřejmě vydatně pomáhá zvýšená aktivita ČNB na devizovém trhu. Ta přichází ve chvíli, kdy je koruna evidentně zranitelná; na jedné straně je to z důvodu utahování globálních finančních podmínek (např. díky jestřábímu Fedu) a nižšímu rizikovému apetitu na trzích. Na druhé straně se pak česká měna nemůže opřít ani o solidní domácí fundamenty, které jsou v tuto chvíli spíše přítěží, ať již jde o rostoucí deficit na běžném účtu, vysokou inflaci nebo nečitelnou měnovou politiku.
Eurodolar
Euro zůstává na frontě s dolarem dál pod paritou a během včerejšího obchodování nenašlo sílu pro návrat. Strach o dodávky energií během nadcházející zimy má na euro silný negativní dopad a včera mu k úlevě nepomohla ani horší čísla z USA (propad ISM ve službách na nejnižší úrovně od únoru 2021). Pokud v tomto týdnu uvidíme kombinaci slabých evropských PMI a jestřábích vzkazů z Jackson Hole, může to naopak být pro euro ještě důvod pro další propad.