Evropská komise (EK) navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Vedle toho exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách. Uvedla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) dnes ráno při jednání senátního výboru pro hospodářství řekl, že Česko se pokusí otázku možného zastropování cen plynu z Ruska z programu pátečního jednání vyjmout. Podle něj jde spíše o politický nástroj, nikoliv o řešení současné energetické krize v Evropě. V pátek chce jednat například o oddělení cen elektřiny a plynu, daňových změnách pro výrobce a distributory energií nebo o emisních povolenkách.
Páteční jednání svolalo české předsednictvím v Radě EU. Zástupci vlád se na něm budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií souvisejícím i s omezování dodávek ruského plynu.
"Jsme konfrontováni s astronomickými cenami energií pro domácnosti a firmy a s enormními výkyvy trhu. Proto předložíme sérii okamžitých opatření, která ochrání zranitelné spotřebitele a firmy a pomůže jim, aby se adaptovali," prohlásila šéfka unijní exekutivy.
Unijní činitelé očekávají, že mezi členskými státy vyvolá největší diskuse návrh zavést maximální cenu ruského plynu. Ten podle von der Leyenové v současnosti tvoří už pouze devět procent veškerého dovozu plynu do EU místo loňských 41 procent. Zejména středoevropské země jsou na něm ale nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů, jímž hrozí Moskva v případě zavedení cenového stropu.
Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dnes řekl, že české předsednictví bude tento návrh chtít ze zasedání ministrů vyjmout.
Další součástí návrhu je stanovení maximální ceny pro výrobu elektřiny z levnějších zdrojů, než je plyn. Podle listu Financial Times (FT) by dosud neveřejná část návrhu měla počítat se stropem 200 eur (4900 Kč) za megawatthodinu. Aktuální denní cena elektřiny v Německu činí více než dvojnásobek.
"Je čas, aby měli spotřebitelé prospěch z nízkých nákladů na nízkouhlíkové zdroje energie, jako jsou ty obnovitelné," řekla von der Leyenová. Vedle solární či větrné energie se omezení zisků bude týkat i jaderných či uhelných elektráren. Komise však počítá i s tím, že takzvané solidární příspěvky budou unijní země vybírat rovněž od producentů fosilních paliv.
Brusel navrhne také omezení spotřeby elektřiny podobně jako tomu bylo už v červenci u plynu. U elektrické energie by se mělo týkat hodin, kdy je spotřeba i cena nejvyšší. Například některé automatizované podniky by podle šéfky komise mohly přejít z denního na noční či víkendový provoz.
Komise je zároveň připravena upravit pravidla pro státní pomoc firmám, aby členské země mohly poskytnout energetickým společnostem záruky pro získání likvidity. Tu potřebují kvůli zálohám na dlouhodobé kontrakty na prodej energií, jejichž nedostatečná nabídka rovněž přispívá ke zdražování.
Unijní ministři dostanou v pátek návrh komise spolu s podněty českého předsednictví, o kterých dnes debatují velvyslanci členských zemí. Diplomaté očekávají, že s debaty by mohla vzejít předběžná podpora několika opatření, jejichž podrobnosti se komise chystá představit příští týden.
Hledá se řešení jenom pro Česko
Případné dohody, kterých dosáhnou ministři zemí EU zodpovědní za energetiku, podle Síkely k řešení krize stačit nebudou. "Máme proto téměř připraven soubor opatření na regulaci a zásah do cen energií. Ta budou zaměřena na všechny skupiny spotřebitelů – domácnosti, veřejné služby, i firemní sektor," řekl ministr.
Pro domácnosti nebo veřejné služby se podle Síkely nabízejí možnosti případného zastropování cen energií. Stát chce vůči nim postupovat obdobně. Ministr zároveň upozornil, že však bude nutné také řešit zásah do státního rozpočtu. Ten se bude odvíjet od dalšího vývoje na trhu s energiemi a na dohodách EU, uvedl.
Na přípravě modelu zastropování cen spolupracují největší výrobci elektřiny v Česku, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). "Výrobci si uvědomují, že současná situace může mít dalekosáhlé negativní dopady na ekonomiku, a spolupracují na přípravě modelu zastropování cen. Mluvili jsme také o návrzích výrobců, jak státu kompenzovat případnou pomoc s finančními zárukami, které potřebují pro své obchodování," uvedl předseda vlády.
Pro firmy má pak MPO návrh na kompenzace. Dříve navržené kompenzace podnikům, které se propadly do provozní ztráty, podle ministra nebyly dostačující. Nový návrh by tak měl nabídnout možnost kompenzací i firmám, kterým výrazněji klesla kvůli současné krizi jejich ziskovost. Stát by v takovém případě kompenzace rozdělil podle předem nastavených kritérií.
Síkela také zopakoval, že Česko nemůže opustit celoevropský trh s elektřinou. "My sice elektřinu vyvážíme do okolních států, ale na druhou stranu jsme stoprocentně závislí na dovozu plynu a ropy. Proto nemůže opustit trh s elektřinou a následně se domáhat solidarity na ostatních trzích," dodal ministr.
Ministr se věnoval také připravovanému vzniku státního obchodníka s energiemi. Jeho hlavním úkolem bude zajištění energií pro veřejný sektor. Síkela uvedl, že ministerstvo financí vyzvalo státní podnik Prisko, aby si požádalo o licenci pro obchodníka s energiemi. Podle něj jde o přechodné řešení, které je v současné situaci nejrychlejší. Vláda ovšem zároveň bude dál připravovat variantu nové agentury nebo organizační složky státu, která by energie pro veřejný sektor zajišťovala. Výhodou takového řešení by mohlo být podle Síkely nastavení státního obchodníka, který by v případě nutnosti energie nakupoval dráž, než za kolik by je následně prodával veřejnému sektoru. K tomu je však nutná změna zákona, což může podle ministra trvat delší dobu.
Prisko už podal žádost u Energetického regulačního úřadu (o licenci na obchodování s elektřinou a plynem. Úřad by ji měl vyřídit nejpozději do 30 dnů, v případě splnění všech podmínek však může rozhodnout i dříve. Státní společnosti Prisko byla založena v roce 1992 při privatizaci mladoboleslavské automobilky do rukou společnosti Volkswagen. Ministerstvo financí jejím prostřednictvím vlastní stoprocentní podíl v těžební společnosti OKD.
S vlastním řešením postupně přicházejí i jiné členské státy EU. Rakouská vláda dnes schválila plán na omezení cen elektřiny pro domácnosti. Bude jim proplácet až 30 centů z ceny přesahující deset centů (zhruba 2,50 Kč) za jednu kilowatthodinu. Tyto kompenzace budou omezeny na spotřebu 2900 kilowatthodin ročně na domácnost.