Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala Národní rozpočtová rada. Premiér Petr Fiala (ODS) ČTK sdělil, že rozpočtová nerovnováha je dědictvím po předchozí vládě, nynější kabinet si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí.
Významná nerovnováha českých veřejných financí podle rady vznikla kombinací rozpočtově nerozvážných kroků učiněných zejména v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje. Ve srovnání s loňskem se vývoj zadlužení zlepšil jen drobně.
Klíčové závěry rady se tak nemění. Pokud se významné nezmění daňové a výdajové politiky, lze očekávat náraz na tzv. dluhovou brzdu v řádu jednotek let. Od 30. let bude vlivem stárnutí populace nárůst veřejného dluhu tak razantní, že jej vzhledem k výši dluhové služby bude obtížné financovat, varuje rada.
Fiala ČTK sdělil, že rozpočtová nerovnováha je dědictvím po předchozí vládě, která zadlužovala stát nejrychleji v EU. "Současná vláda i přes další vlnu covidu-19, válku na Ukrajině a řešení energetické krize letos hospodaří s nižším schodkem, než původně plánovala vláda Andreje Babiše (ANO)," uvedl Fiala. Vláda si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí. "Ale musí to být učiněno s ohledem na dopady na české domácnosti a firmy, které se dostávají v současnosti často do obtížné situace," doplnil.
V posledních letech se podle rady snížily příjmy veřejných rozpočtů, zatímco výdaje narůstají. Strukturální deficit, který je klíčovým ukazatelem pro vyhodnocení situace českých veřejných financí ze střednědobého pohledu, se aktuálně pohybuje okolo tří procent HDP. "Strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří nebo ne, aktuálně činí zhruba 220 miliard korun. Takto hlubokou střednědobou nerovnováhu bohužel nevyřeší pouze ekonomický růst, ale jsou nutné také aktivní kroky vlády vedoucí k úpravě jak příjmové, tak výdajové strany rozpočtu,“ uvedl předseda rady Mojmír Hampl.
Tyto kroky podle něj sice nebudou populární, nicméně jsou z pohledu budoucnosti Česka naprosto klíčové. "Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,“ dodal.
Se značnou nerovnováhou veřejné finance do roku 2022 už vstupovaly. "Střednědobá nerovnováha je dominantně dědictvím snížení daní, konkrétně přijetí tzv. daňového balíčku v roce 2020, který mimo jiné zrušil zdaňování superhrubé mzdy, čímž veřejné rozpočty na straně příjmů aktuálně přichází o 120 miliard korun ročně. Tento krok nejenže přišel v nesprávnou dobu, ale byl i makroekonomicky kontraproduktivní a s jeho následky se potýkáme dodnes, neboť výrazně přispěl ke zvýšení inflačních tlaků,“ uvedl člen rady Jan Pavel.
Opatření vypovídající o snaze dostat české veřejné finance na udržitelnou trajektorii však podle rady dosud zveřejněné vládní dokumenty ani nenaznačují. "Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá pro roky 2024 a 2025 s neměnným strukturálním deficitem na úrovni 2,9 procenta HDP, z čehož lze odvodit, že se žádné systémové reformy nechystají, přitom na ně zůstává v tomto volebním období stále méně času,“ upozornil Pavel.
Rada zdůraznila skutečnosti, na které odborná ekonomická veřejnost vytrvale upozorňuje, ovšem naráží na nezájem politické reprezentace, řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Je tedy podle něj potěšující, že v Česku existuje instituce, která tato varování akcentuje, a je jí dopřáno větší pozornosti. "Bohužel, byť je tato pozornost ze strany veřejnosti i politiků o něco větší než u řadových ekonomů, stále je tristně nízká," podotkl
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Rada je tříčlenná, ale po odchodu Evy Zamrazilové do České národní banky nyní funguje ve dvoučlenném složení. Předsedu rady navrhuje vláda, jednoho člena rady Senát a jednoho ČNB.