Japonská centrální banka dnes podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změny. V plánu má pokračovat v mimořádně uvolněné měnové politice, aby tak podporovala růst domácí ekonomiky. Oznámila to v tiskové zprávě. Její postup kontrastuje s globální vlnou zpřísňování měnové politiky, kterým se centrální banky snaží dostat pod kontrolu rostoucí inflaci.
Cíl pro krátkodobé úrokové sazby ponechala japonská měnová autorita na minus 0,1 procenta a cíl pro výnosy desetiletých vládních dluhopisů na nule. Naproti tomu americká centrální banka (Fed) ve středu potřetí za sebou zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Základní úrok Fedu tak je nyní v rozpětí tři až 3,25 procenta, na maximu za 14 let.
Japonský jen v reakci na rozhodnutí centrální banky oslabil. Krátce po 08:00 SELČ si dolar vůči jenu připisoval zhruba 0,6 procenta na 144,88 jenu. Během dne vystoupil až nad 145 jenů, nacházel se tak na nejvyšší úrovni za 24 let.
Vývoj japonského jenu k dolaru od začátku roku:
Japonská vláda začala intervenovat na obranu slabé měny, poprvé od roku 1998
Právě nízké sazby přispívají k oslabování kurzu, hlavně v situaci, kdy jiné centrální banky ve snaze bojovat s vysokou inflací úroky zvyšují. Japonská vláda tedy začala na devizových trzích intervenovat na obranu měny, která vytrvale oslabuje a která k americkému dolaru za poslední rok ztratila asi 30 procent hodnoty. K intervenci japonské úřady přikročily poprvé od roku 1998, informovala dnes agentura Reuters.
"Učinili jsme rozhodný krok (na devizových trzích)," řekl novinářům náměstek ministra financí Masato Kanda, který má na starosti zahraniční záležitosti. Kladně pak odpověděl na dotaz, zda to znamená intervenci. Ministerstvo financí v takovém případě ve spolupráci s centrální bankou zahajuje v masivních objemech prodej dolarů, čímž na trhu vyvolá umělou poptávku po japonské měně.
Slabý jen byl v minulosti vítán jako podpora pro japonský export. Nyní však představuje významný problém, protože zvyšuje náklady na dovoz už tak drahých pohonných hmot a surovin, uvedla agentura Reuters.
"Oslabování jenu je čím dál bolestivější kvůli rostoucím nákladům na dovoz. Trápí to zejména domácnosti s nízkými a středními příjmy a malé podniky," uvedl analytik Šigeto Nagai ze společnosti ze společnosti Oxford Economics.
Podle dnešních slov guvernéra BoJ Kurody se směnné kurzy hýbou na základě nejrůznějších faktorů a japonský jen není slabý pouze kvůli úrokovému diferenciálu mezi Japonskem a USA.
Japonsko je členem skupiny vyspělých zemí G7, jako jediná země v této skupině ale zatím úrokové sazby zvyšovat nezačala. Například americká centrální banka (Fed) ve středu potřetí za sebou zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu, její základní úrok je tak nyní v rozpětí tři až 3,25 procenta, což je maximum za 14 let.
Éru záporných úroků v Evropě dnes ukončila švýcarská centrální banka, která základní sazbu zvýšila o 0,75 bodu na 0,50 procenta. To je nejvýraznější zvýšení za dobu existence této měnové autority. Sazby zvyšují i další centrální banky, včetně norské, švédské nebo české. Evropská centrální banka (ECB) začala opouštět politiku nulových sazeb v létě.
Zdroje: ČTK, Reuters, Patria.cz