Americká centrální banka zvýšila potřetí za sebou úrokové sazby o 75 bazických bodů. Základní úroková sazba Fedu se tím dostává do rozpětí tři až 3,25 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od doby před vypuknutím finanční krize v roce 2008. Fed dál upozornil, že podle jeho očekávání bude vhodné zvyšovat výpůjční náklady i nadále. Podle nových odhadů očekává, že do konce tohoto roku základní sazba stoupne na 4,4 procenta a během příštího roku na 4,6 procenta.
Nové mediánové odhady naznačují, že na listopadovém zasedání by mohlo být na stole další zvýšení sazeb o 75 bodů, tentokrát již čtvrté za sebou. Tak zvané dot plots, které zaznamenávají odhady jednotlivých členů měnového výboru, ukazují, že většina deseti členů ku devíti by upřednostňovala zvýšení sazeb ještě v tomto roce nad úroveň 4,25 procenta. Centrální bankéři kromě toho předpokládají, že ke snížení sazeb dojde v roce 2024 na zhruba 3,9 procenta. V roce 2025 by se sazby mohly pohybovat na 2,9 procenta.
"Posouváme náš přístup v měnové politice záměrně na úroveň, která bude dostatečně restriktivní, aby se inflace vrátila na 2 procenta," prohlásil předseda Fedu Jerome Powell na následné tiskové konferenci. Připustil také, že medián kvartálních prognóz poskytnutých jednotlivými členy měnového výboru implikuje do konce roku zvýšení o dalších 125 bazických bodů. Rozhodnutí o velikosti kroku na dalším zasedání ale podle něj nepadlo.
Tak tvrdě jako nyní Fed v krocení inflace postupoval naposledy počátkem 80. let, kdy stál v jeho čele Paul Volcker. Na začátku letošního roku byly sazby na nule. Trhy dosud do cen zohledňovaly vrchol sazeb v blízkosti 4,5 procenta pro příští rok v březnu. Výnosy dvouletých amerických státních dluhopisů, které jsou citlivé na změny v nastavení sazeb, vyrostly na 4,11 procenta, tedy ještě výše nad 4procentní hranici, kterou překonaly nedlouho před oznámením. Americké akciové trhy v podání širšího indexu S&P 500 kolísaly mezi zisky a ztrátami. Akcie technologických firem v indexu Nasdaq Composite obrátily následnou zhruba 1procentní ztrátu do plusu.
Kvůli rostoucím úrokovým sazbám ve Spojených státech sílí obavy, že největší světová ekonomika vstoupí do recese. Odhady růstu americké ekonomiky se v aktualizované prognózy posunuly dolů: pro rok na 2023 na +1,2 procenta a pro rok 2024 na +1,7 procenta, tedy pod dlouhodobý trend. Nezaměstnanost by příští rok měla stoupnout na +4,4 procenta.
Podle předsedy Fedu se musejí stát dvě věci, aby se míra inflace dostala dolů: růst pod trendem a zvolnění na pracovním trhu. "Zatím máme pouze skromné důkazy, že pracovní trh ochlazuje," uvedl Powell na následné tiskové konferenci.
Podobně jako jiné centrální banky ve světě se i Fed snaží zvyšováním úrokových sazeb ztlumit růst spotřebitelských cen. Čísla o inflaci z minulého týdne ale přinesla zklamání. Jádrová inflace bez kolísavých cen potravin a energií v srpnu zrychlila a celkově inflace zůstala vyšší, než se čekalo. Trhy tedy mohly předpokládat, že Fed zůstane přísný.
Konsensus nicméně předpokládal hike v rozsahu, který Fed nakonec doručil. Rozhodnutí měnového výboru bylo jednomyslné.
Zdroj: Bloomberg, CNBC