Návrh na zdanění mimořádných zisků bank je neefektivní a nesystémový, sdělila Česká bankovní asociace

Návrh ministerstva financí (MF) na zdanění mimořádných zisků šesti největších bank je mimořádně neefektivní a nesystémové řešení. ČTK to dnes sdělila Česká bankovní asociace (ČBA), jejíž zástupci se ve středu zúčastnili jednání s ministerstvem financí o této dani. K dohodě o parametrech daně z mimořádných zisků na něm ale nedošlo, řekla ČTK výkonná ředitelka asociace Monika Zahálková.

"Vládě jsme nabídli efektivní řešení, které jsme zveřejnili už dříve," uvedla. ČBA před několika týdny nabídla podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a podle asociace by státu přinesla až 50 miliard korun. Návrhy zahrnovaly podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou.

Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhlo MF, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Finální návrh daně představí resort financí na tiskové konferenci dnes odpoledne.

Vyměřovací základna pro banky má být z let 2018 až 2021, která se zprůměruje, a přidá se dvacet procent navíc. Vstupním parametrem pro toho, kdo se stane plátcem daně, bude čistý úrokový výnos nad šest miliard korun v roce 2021.

Vláda uvažuje o tom, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax, v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu. Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinerií. Příští rok by podle dřívějších informací mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun. U energetických firem a rafinerií počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. U bank chce nastavit vlastní podmínky.

"Sektor bankovnictví byl do návrhu připravené daně z mimořádných zisků zahrnut z důvodu vysoké ziskovosti sektoru nejen ve srovnání s předcházejícím obdobím, ale také v mezinárodním srovnání. Těchto vysokých zisků banky aktuálně dosahují v důsledku opakovaně zvýšené základní úrokové sazby ČNB, což jim výhodně úročí prostředky uložené u centrální banky, zatímco toto výhodné úročení nepromítají do bankovních produktů, které nabízejí svým klientům. Naopak tuto zvýšenou základní sazbu ČNB propisují do rostoucích úrokových sazeb u hypotečních, podnikatelských či spotřebitelských úvěrů domácností a firem," uvedlo už dříve MF.

Zisky bank a spořitelen v ČR v letošním prvním pololetí rostly, jejich souhrnný čistý zisk meziročně stoupl o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu Kč více než na konci roku.