Český průmysl v srpnu zrychlil meziroční růst na 7,2 procenta z červencových revidovaných 0,9 procenta. Skončila tak citelně nad očekávání trhu ve výši 3,5 %. Růst ovlivnilo hlavně snížení produkce v loňském srpnu, uvedl dnes Český statistický úřad. Meziroční růst však opticky zvyšuje nízká srovnávací základna z minulého roku, kdy průmyslová výroba a zejména výroba automobilů citelně poklesla následkem celozávodních dovolených a mimořádných odstávek z titulu nedostatků potřebných dílů. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba vyšší o 0,8 procenta.
"Vyšší tempo růstu průmyslové produkce v srpnu bylo ovlivněno zejména nízkou srovnávací základnou ve výrobě motorových vozidel. Pokud bychom od tohoto vlivu odhlédli, průmyslová produkce by podobně jako v minulých měsících vzrostla meziročně pouze mírně," uvedl Radek Matějka z ČSÚ. Výroba motorových vozidel se v srpnu meziročně zvýšila téměř o polovinu, zatímco před rokem se o více než čtvrtinu meziročně propadla. V letošním srpnu tak byl průmysl stejně jako v předchozím měsíci tažen zejména silnou výrobou automobilů, naopak řada zejména energeticky náročných odvětví vykazuje slábnoucí čísla.
Prázdninové hodnoty jsou však tradičně ovlivněny celozávodními dovolenými, což interpretaci čísel komplikuje. Předstihové ukazatele však naznačují, že na průmysl v příštích měsících začne citelněji doléhat zpomalování zahraniční poptávky a růst nákladů za energie. Za celý letošní rok tak bude průmysl patrně jen stagnovat, což by byl ještě pozitivní vývoj.
Srpnový průmysl dopadl nad očekávání a meziroční růst citelně zrychlil na 7,2 % po červencových 0,9 %. Meziměsíčně však rostl jen o 0,8 %, což zhruba odpovídá průměru za letošní rok. Hlavní příčina vysokého meziročního čísla je tak nízká srovnávací základna z minulého roku, kdy průmysl propadl následkem celozávodních dovolených a výpadcích ve výrobě automobilů z důvodu nedostatku dílů. Pokud by se efekt nízké srovnávací základny očistil, meziroční růst průmyslu by byl dle ČSÚ pouze mírný, stejně jako v předešlých měsících.
Nejvíce k růstu přispěla výroba motorových vozidel, ta sice meziměsíčně jen stagnovala po 5% růstu v červenci, ale z důvodu nízké srovnávací základny meziročně zrychlila z 16 na 49 %. To naznačuje, jak výrazně nízká srovnávací základna čísla ovlivnila. Automobilový sektor tak poslední měsíce dohání výpadky ze začátku roku, čemuž pomáhá zmírnění potíží v subdodavatelských vztazích. Za celý letošní rok však roste jen o 2 % a teprve díky zlepšení výroby v posledních měsících se dostal nad průměrnou úroveň předpandemického roku 2019.
Vývoj v ostatních odvětvích je však různorodý, zejména energeticky náročná odvětví slábnou, naopak výroba elektrických zařízení či strojů vykázala solidní čísla, ačkoli údaje z letních měsíců je potřeba brát více s rezervou, jelikož bývají více rozkolísaná z titulu celozávodních dovolených. To platí i o dynamice nových zakázek, které v srpnu citelně vzrostly a meziročně zrychlily o 20 %.
Vývoj tuzemského průmyslu v srpnu sice příjemně překvapil, příznivá meziroční dynamika však byla tažena nízkou srovnávací základnou, jinak by průmysl rostl jen velmi mírně. Vpředhledící ukazatele však signalizují, že situace v průmyslu se začíná zhoršovat následkem energetické krize a slábnoucí zahraniční poptávky. Vzhledem k tomuto vývoji bude pozitivní vývoj, pokud průmysl za celý letošní rok bude zhruba stagnovat.
Od začátku roku průmyslová výroba podle statistiků vzrostla souhrnně o 0,7 procenta, vývoj byl ale mezi odvětvími různorodý. "Ve výrobě strojů a zařízení a výrobě elektrických zařízení se zvýšení poptávky projevuje již delší dobu. Pokles produkce naopak zaznamenáváme v některých energeticky náročných odvětvích, například ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství," konstatovala vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Vysoká tempa růstu či poklesu podle ní zaznamenala zejména odvětví, kde produkce obvykle více kolísá, což je například farmaceutický průmysl, respektive výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení.
Hodnota nových zakázek v srpnu meziročně vzrostla o 18,7 procenta, přičemž výrazněji, o 26,7 procenta, rostly tuzemské zakázky. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 14,9 procenta. Také nárůst nových zakázek ovlivnila loňská nízká srovnávací základna z automobilového průmyslu, doplnili statistici.
Zdroj: ČBA, ČSÚ, ČTK