Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 256.380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306.098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6200. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky, v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září byla nezaměstnanost rovněž 3,5 procenta, bez práce tehdy bylo 262.142 lidí.

Z meziročního pohledu je nezaměstnanost na stejné úrovni jako před rokem a ačkoli v historickém kontextu stále patří mezi ty nižší zářijové hodnoty, jedná se o první zvýšení nezaměstnanosti mezi srpnem a zářím od roku 2013. I v covidovém roce 2020 míra nezaměstnanosti v září oproti srpnu jen stagnovala, zatímco v ostatních letech vždy mírně klesala.

Počet uchazečů o zaměstnání se v září meziměsíčně zvýšil o 4,6 tisíc (z 251,7 na 256,4 tis), přitom obvykle počty uchazečů v září ještě dále klesají. V letech 2016-2019 v průměru o téměř 8 tisíc, naopak v krizových letech 2012-2013 vzrostl počet o necelých 6 tis. V srpnu byl tento netypický vývoj zaznamenán také, a ještě v intenzivnější podobě, za čímž však stála dle informací z Úřadu práce vyšší evidence občanů z Ukrajiny, pro září tento efekt Úřad práce již nezmiňuje.

"Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se začínají projevovat obavy z dopadů vysokých cen energií. Svědčí o tom i meziměsíční a meziroční pokles počtu hlášených volných pracovních míst. K oživení došlo v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Jako každý rok také dorazila v září do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů, vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila.
Podle Úřadu práce se situace bude nadále odvíjet i od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, aktuální epidemické situace a dopadů energetické krize na zaměstnavatele. Od únorového začátku války na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v ČR práci 131.704 uprchlíků z Ukrajiny. Někteří už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci září tak v ČR pracovalo 88.909 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
Na základě srpnového i zářijového vývoje z trhu práce se tak zdá, že i po zohlednění příchodu občanů z Ukrajiny začíná tuzemský trh práce velmi nepatrně ochlazovat, ačkoli prozatím jde o náznaky dílčí a teprve další měsíce potvrdí, zda na tuzemském trhu práce dochází skutečně k obratu. Ekonomické zpomalování však bude dopadat na trh práce a určité jeho ochlazení by tak bylo pochopitelné.
Trh práce momentálně ovlivňuje poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích, zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Přes začínající útlum sezónních činností v některých regionech nadále trvá zájem o sezónní pracovníky například ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví nebo potravinářské výrobě či obchodu. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstává nadále v Ústeckém kraji, kde činil 5,3 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 4,9 procenta. "Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci," uvedl ÚP ČR. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Pardubickém kraji, a to 2,5 procenta.
Mezi okresy je nejlepší situace na Praze-východ, kde je bez práce 1,5 procenta lidí. Pod dvě procenta se dostaly ještě okresy Pelhřimov, Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou a Benešov. Na opačném konci je Karvinsko s mírou nezaměstnanosti 8,3 procenta. Na jedno volné pracovní místo tam připadá více než deset uchazečů. Naopak v okresech Praha-východ a Mladá Boleslav připadá na jednu volnou pozici pouze 0,2 uchazeče.
zdroj: ČTK, ČBA