Dolar je silný, ale stále má prostor pro další růst. Ve svých nových predikcích to tvrdí měnoví stratégové , podle kterých by si americká měna mohla v základním scénáři v následujících několika měsících připsat „pár procent“. Pokud by ale inflační tlaky přetrvávaly a americká centrální banka by proto musela více utahovat svou politiku, dolar by mohl ke koši měn posílit až o 7 %. Co další měny včetně britské libry, která je nyní pozorně sledovaná?
Kamakshya Trivedi z míní, že kurz libry oslabuje kvůli celkovému zájmu investorů o dolar. Nicméně u této měny působí i výrazné pro ni specifické faktory. Včetně fiskálních plánů, které počítají s velkými a dluhy financovanými deficity. Trhy v reakci na oznámení těchto plánů požadují u britských vládních dluhopisů vyšší rizikové prémie. Trivedi k tomu dodal, že v takové situaci musí zlevnit buď obligace, nebo měna na to, aby o ně zahraniční investoři měli opět zájem.
Ze strany britské vlády podle experta existuje jen „omezená tolerance vůči poklesu cen dluhopisů“. To znamená, že větší prostor pro oslabování se nachází na straně měnového kurzu. Situace se ale stále vyvíjí i na straně vlády, která může vykazovat určitou rozpočtovou „flexibilitu“. „Bez razantních kroků ze strany Bank of England se ale tlak na oslabování libry pravděpodobně vrátí,“ míní stratég.
Americká ekonomika „se zdá být poněkud přehřátá“, Fed tak celkem prudce zvedá sazby a pro ostatní země je složité reagovat na tuto politiku, která odráží vysokou inflaci kombinovanou s relativně silným růstem. Dochází tak k růstu sazeb i v jiných zemích, ale ten nedosahuje takové razance jako v USA. Platí to i o ECB, která ale musí brát do úvahy i finanční stabilitu a situaci v zemích, jako je Itálie. Fed takové ohledy brát nemusí a výsledkem je pokračující síla dolaru.
Silná měna je obvykle součástí celkově utažených finančních podmínek. Zlevňuje dovozy, ale ztěžuje situaci pro exportéry, připomněl Trivedi. Fed se podle něj bude zaměřovat zejména na to, jaký vliv má silný dolar na inflaci. Ostatní země se musí smířit s rychle oslabujícími měnami, nebo budou utahovat svou monetární politiku dost na to, aby měna neoslabovala. K tomu některé země mohou použít měnové intervence. Problémy pak mají zejména ty státy, které mají velkou část dluhů denominovaných v jiných měnách.
Intervence jsou používány i v zemích jako Japonsko, omezit oslabování domácí měny se snaží také čínská vláda a další. Trivedi by podle svých slov nebyl překvapen, kdyby se k nim uchylovalo stále více zemí. Nicméně je to sázka, nakolik budou efektivní, protože v konečném důsledku rozhoduje ekonomické prostředí.
Příkladem může být Japonsko. Jeho měna je ovlivněna tím, že centrální banka udržuje krátkodobé i dlouhodobé sazby velmi nízko. Intervence tak mohou mírnit tlaky vyvolané takovou politikou, ale pokud by mělo dojít ke skutečné změně, musela by BoJ změnit svou politiku. Což expert nečeká a tudíž míní, že bude jen dál čelit depreciačním tlakům.
Zdroj: Youtube, Goldman Sachs