Americká populace roste asi o 50 tisíc dospělých měsíčně. Pokud tedy tvorba pracovních míst dosahuje 250 tisíc měsíčně, nebude nakonec možno ji uspokojit. Poslední čísla z trhu práce tak na jednu stranu potvrzují, že ekonomika vypadá stále dobře, na druhou stranu se ale nezdá, že by inflační tlaky slábly. Tak vnímá současnou situaci v americkém hospodářství včetně posledních dat z trhu práce Lawrence H. Summers.
Tisková konference šéfa Fedu Jay Powella podle ekonoma vyslala ty správné signály. Vysoká čísla týkající se inflace odpovídajícím způsobem zvedají odhady konečné výše sazeb a Summers dokonce míní, že podle některých signálů je americké hospodářství možná na sazby méně citlivé, než se myslelo. Pak by sazby šly nahoru více, než byla nastavena očekávání, ale ekonom zdůraznil, že je třeba pamatovat na zpoždění, se kterým monetární politika ekonomiku ovlivňuje. Tedy na to, že ony signály mohou být ovlivněny právě tím, že plný efekt vyšších sazeb se ještě nedostavil.
Summers sám podle svých slov posouvá své odhady takzvaných terminálních sazeb. Tedy toho, kam až se sazby v tomto cyklu mohou dostat. Nepřekvapilo by jej, pokud by se dostaly na 6 % nebo ještě výš. A Fed by si měl všímat i určitého růstu inflačních očekávání, i když k němu dochází z nízkých úrovní. Bloomberg následně poukázal na názory, podle kterých jsou inflační tlaky taženy zejména vývojem na nabídkové straně ekonomiky, tudíž je nelze plně eliminovat restrikcí poptávky. Podle Bloombergu takový názor drží například Mark Zandi, podle kterého by Fed měl na počátku příštího roku otočit a začít sazby snižovat. Co na to Summers?
Ekonom podle svých slov „ve vší úctě podobné názory nechápe“. Poptávkový a nabídkový šok se totiž v zásadě rozliší tím, jaký dopad mají na hospodářskou aktivitu. Oba sice zvyšují inflaci, nicméně nabídkový šok zároveň redukuje aktivitu a u poptávkového šoku platí opak. Nyní přitom pozorujeme, že aktivita v americké ekonomice je velmi silná, to samé platí o trhu práce. „Pokud nominální produkt prudce roste, říká vám to, že prudce roste poptávka,“ dodal ekonom. Poukázal i na to, že ceny paliv již tři měsíce klesají, jádrová inflace se ale drží stále vysoko.
Ekonom dostal také dotaz na opakující se diskuse o dluhovém limitu. Podle něj je extrémně nezodpovědné, když někteří politici chtějí vydírat tím, že posunutí limitu nepodpoří, pokud nebudou splněny jejich požadavky. Je tak na jednu stranu správné, aby se řešila udržitelnost vládních dluhů, nicméně situace kolem dluhových limitů je podle ekonoma „politickým fotbalem“.
Zdroj: Bloomberg