Na globálních trzích často zaregistrujeme perverzní logiku chování, kdy na špatné makroekonomické zprávy zareagují riziková aktiva posílením. Reakce na včera zveřejněná mizerná data o maloobchodních tržbách v USA k těm případům ale nepatřila. Špatná prosincová čísla (a to včetně negativních revizí) byla interpretována jako špatná a riziková aktiva zažila výprodej, zatímco bezpečným dluhopisům se dařilo a jejich výnosy ve světě klesaly. Jak může dojít k tomu, že reakce rizikových trhů na horší než očekávané číslo je negativní?
Vysvětlení spočívá v tom, že úrokové sazby a výnosy, jež neobsahují kreditní riziko, mají v takový okamžik tendenci poklesnout. To má blahodárný efekt na akcie, neboť očekávané zisky jsou diskontovány nižší bezrizikovou sazbou. Stejně tak mohou ze špatných zpráv těžit vysoce-úročené měny či třeba korporátní dluhopisy, neboť výnos z držby těchto aktiv je poměřován s nižší sazbou. Má-li být však reakce na jednoznačně špatnou makroekonomickou zprávu pozitivní, nesmí být příliš špatná. Pokud důležitý konjunkturální výsledek opravdu výrazně zklame a překoná i ta nejpesimističtější očekávání, tak se trhy mohou překliknout do zcela jiného negativní módu. V něm se začíná spekulovat na recesi a revize podnikových zisků směrem dolů, neboli špatné zprávy jsou opravdu špatné.
A to byl právě případ včerejších amerických dat. Pravdou sice je, že samy o sobě slabé prosincové a vlastně i listopadové maloobchodní tržby srazily růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí 2022 o půl procentního bodu (takže i tak zůstal stále na 2 %), avšak důležité je tzv. momentum, které se zdá být v případě amerického spotřebitele negativní. V důsledku toho je téma americké recese v roce 2023 zpátky ve hře a proto si musíme dát pozor na další špatné (makroekonomické) zprávy, neboť jejich interpretace může být “nepřekvapivě” negativní.
TRHY
Koruna
Koruna se nadále obchoduje v relativně úzkém pásmu, byť se jí včera podařilo úspěšně otestovat hranici 23,90 EUR/CZK. Včerejšek přinesl mediální ofenzívu bankovní rady ČNB. Zatímco Tomáš Holub opětovně varoval před rizikem odkotvení inflačních očekávání v prostředí vysoké inflace (v lednu očekává nad 18 %), Marek Mora zmínil, že vyšší úrokové sazby by centrální bance umožnily ukončit měnové intervence a zároveň ochladit trh práce. Jak Holub, tak Mora, kterému navíc již v únoru končí mandát, však patří k minoritnímu jestřábímu křídlu. K holubičí většině se naopak řadí viceguvernérka Zamrazilová, která včera zopakovala, že zatím nevidí náznaky mzdově-inflační spirály, a tedy ani potřebu zvyšovat sazby preventivně.
Eurodolar
Ani zasedání Bank of Japan ani velmi slabá americká data (viz úvod) včera nevyprovokovaly eurodolar k výraznějšímu pohybu jedním či druhým směrem. Dnes by do obchodování mohla teoreticky promluvit americká čísla jako jsou týdenní statistiky z trhu práce či podnikatelská nálada z Philly Fedu. Důležitější možná pro eurodolar bude, že jednak roste averze k riziku a jednak v Evropě klesají teploty (a ceny energií se odrazí od lokálního dna). Obojí pak nahrává tomu, aby eurodolar korigoval své nedávné zisky.