Při diskusích o tom, zda americké hospodářství míří do recese, můžeme slyšet celou řadu argumentů na jednu i druhou stranu. Shoda nenastává ani u parciálních témat. Někdo například poukazuje na silného spotřebitele, který by měl ekonomiku chránit před větších útlumem. Jiný ale hovoří o prudce se snižující zásobě úspor a rostoucích spotřebitelských dluzích s opačným předpokládaným efektem. Co na to vše LEI?
Pokusů o sestavení nějakého vedoucího indikátoru, který by vše relevantní na základě teorie a historických zkušeností nějak smysluplně shrnul, je více. Jedním z pokusů je známý LEI, tedy index vedoucích indikátorů. Jeho chování od roku 2000 popisuje následující graf:
Zdroj: Twitter
Zdaleka ne každý pokles LEI k nule věštil recesi, za kritickou hranici je v grafu vyznačena hodnota -5. Tu přitom LEI již znatelně prorazil. A pokud by se tedy nyní měla historie silně rýmovat, výsledek by měl být jasný. Ovšem je dobré připomenout, že recese může mít mnoho odstínů své délky a hloubky – i z výše uvedeného grafu vidíme značný rozdíl mezi druhým a třetím šedým sloupcem.
Když jsme se dostali ke skutečnému vývoji produktu, podívejme se na graf druhý, který ukazuje LEI již od roku 1959 a srovnává jej se skutečným vývojem produktu. I tento graf ukazuje, že pokles k nule není ohledně recese moc vypovídající, nyní jsou ale hodnoty LEI už tak nízko, že to recesi indikuje. A LEI je symetrický - dokáže poměrně slušným způsobem o něco dopředu ukazovat i na boomy.
Zdroj: Twitter
Podle dluhopisových trhů by v druhé polovině roku měl přijít pokles sazeb, promlouvat do těchto očekávání může i výše uvedené. Případná recese je pak samozřejmě úzce spjata s utahováním monetární politiky ve snaze snížit vysokou inflaci. Z mého pohledu bych řekl, že pokud by recese přišla v té míře, že by Fed skutečně musel otočit a začít zase rychle snižovat, své předchozí utahování přehnal. Lepší utahovat pomaleji s náběhem na celkové uklidnění a stabilizaci, než neustálé přestřelování jedním a pak druhým směrem.
Dobré je ale dodat, že řada ekonomů s trhy nesouhlasí – Fed podle nich snižovat jen tak nebude a sazby se usadí delší dobu na úrovních delší dobu nevídaných. Takže vlastně onen scénář stabilizace, ale s vyššími sazbami, než jaké vidí dluhopisoví investoři. Samostatnou kapitolou jsou pak akcie – jak tu opakovaně upozorňují, ty jsou naceněny na celkem vlídnou budoucnost na rovině sazby/růst.