Erik Gordon působí jako profesor na University of Michigan a pro Bloomberg popsal svůj pohled na dění v ekonomice a bankovním sektoru. Na začátku rozhovoru odpovídal na dotaz týkající se fúze s , která se plánuje poté, co se první švýcarská banka dostala do potíží. Podle profesora je každá fúze komplexní proces, během něhož dochází k integraci řady systémů. V případě bank to ale platí dvojnásob, protože musí být integrován management rizika.
Fúze bank sebou nese i spojení dvou skupin aktiv s rozdílným profilem. A liší se rovněž závazky obou bank. Poslední doba přitom jasně ukázala, že právě souběžný management aktiv a pasiv je pro banky kritickou záležitostí. Během spojení a pak musí padnout rozhodnutí i o tom, zda investiční bankovnictví bude provozováno pod značkou obou bank, jaká bude nová organizace obchodů s cennými papíry, jaké produkty bude nová entita nabízet a tak dále.
V neposlední řadě pak musí rozhodnout o tom, zda si chce ponechat všechny klienty a případně za jakých podmínek. Celkově jde tedy o „integraci dvou systematicky důležitých gigantických bank“. Bloomberg k tomu dodal, že podle některých názorů se výrazně liší firemní kultura obou institucí.
Gordon míní, že tomu tak skutečně je a právě vnitřní firemní kultura je tím, co se mění nejpomaleji. se přitom vyznačovala tím, že měla vždy velkou chuť na rizikovější aktivity a „téměř neustále byla v problémech“. „UBS taková moc nebyla“ a to může vyvolávat tenze. „Musí se vytvořit nová kultura odspoda až nahoru, nebo přijde neúspěch,“ míní expert.
Na dotaz týkající se Silicon Valley Bank profesor odpověděl, že její pád bude mít dopady na fungování celého sektoru nově vznikajících technologických společností. SVB totiž podle něj byla jednou z mála, která takovým firmám půjčovala. Jde přitom o společnosti, které v některých případech ještě ani nevytváří tržby a nemají žádná aktiva, která by sloužila jako kolaterál. Běžná banka by podle experta takovým subjektům nepůjčila, SVB v tom ale byla po desetiletí velmi úspěšná.
Zdroj: Bloomberg