David Malpass, který stojí v čele Světové banky, v rozhovoru na Bloombergu uvedl, že nyní stejně jako v roce 2008 existuje u některých bank nesoulad mezi tím, jaká drží aktiva a jaké mají závazky. Ten vede k tomu, že v prostředí rostoucích sazeb se tyto banky dostávají do finančních problémů. Nicméně podstatný rozdíl podle ekonoma spočítá v tom, že nyní americká centrální banka nabízí takzvané diskontní okno. Tedy možnost půjčky způsobilým bankám v případě, že by čelily krátkodobému tlaku na svou likviditu.
Malpass vidí rozdíl mezi současným děním a vývojem kolem roku 2008 i v tom, že nyní významné centrální banky vlastní velký objem dlouhodobějších vládních dluhopisů. Před více než deseti lety totiž držely jen dluhopisy krátkodobé. Tomuto tématu se přitom věnují i jiní. Například ekonom banky Jefferies Zervos před časem poukazoval na to, že Fed nyní kvůli velkému objemu dluhopisů ve své rozvaze realizuje výrazné ztráty, protože s rostoucími sazbami ceny těchto dluhopisů klesly.
Zervos ovšem poukázal i na to, že pokud by tyto cenné papíry nevlastnila centrální banka, ale soukromý sektor, ztráty by nesl právě on, což by v současné situaci zvyšovalo tenze ve finančním sektoru a riziko tvrdého přistání amerického hospodářství. Malpass v rozhovoru pro Bloomberg také řekl, že předchozí období nízkých sazeb vedlo k růstu cen investičních aktiv. Nyní se nacházíme v období, kdy se ceny přenastavují na vyšší sazby.
Z dlouhodobějšího hlediska bude podle Malpasse hlavním tématem v USA a v celé světové ekonomice růst. V této souvislosti zmínil, že v dlouhé řadě předchozích let mířil kapitál zejména do vyspělých zemí, příčinou byla mimo jiné politika centrálních bank. Tyto státy pak podle ekonoma budou kapitál potřebovat dál na financování svých dluhů. Rozvíjející se země zase potřebují finance v souvislosti s růstem své populace, „ale kapitál zatím proudí do zemí s klesající populací.“
Ve vyspělých zemích je nyní růst „pomalý, ale pozitivní“, rozvíjející se země budou podle experta řešit zejména to, jak zvýšit svou atraktivitu pro kapitál. První skupina ekonomik se zase bude snažit podpořit nabídkovou stranu, což může učinit mimo jiné vyššími investicemi na straně menších firem. „Řešením rostoucího inflačního trendu je dostat na trhy více zboží a více služeb,“ míní ekonom.
Zdroj: Bloomberg