Larry Summers se domnívá, že trhy na jednu stranu implikují výrazný pokles sazeb, ale akcie zároveň nepředpokládají příchod hlubší recese. Bez ní by ale podle ekonoma k takovému poklesu sazeb letos a příští rok došlo jen těžko (viz první část rozhovoru zde). Ve druhé se hovořilo zejména o dlouhodobém vývoji sazeb a pravděpodobnosti návratu do prostředí panujícího před rokem 2020.
Summers na Bloombergu odpovídal i na dotaz týkající se dlouhodobějšího vývoje sazeb v USA. Zmíněny byly predikce Mezinárodního měnového fondu, podle kterých by se takzvané neutrální sazby měly dlouhodobě pohybovat směrem k nižším úrovním. Neutrální sazby by neměly ekonomiku ani brzdit, ani stimulovat a pracovat lze pouze s jejich odhady. Ty byly před rokem 2020 velmi nízko a za příčinu bylo považovat prostředí, které Summers nazývá „dlouhodobou stagnací“.
Dlouhodobá stagnace se vyznačuje utlumenou agregátní poptávkou, vysokými úsporami a tlakem na pokles sazeb. Podle Bloombergu předpovědi MMF implikují určitý návrat do tohoto stavu. Co na to Summers? Ten je podle svých slov rád, že MMF pracuje s teorií dlouhodobé stagnace, „kterou tak vehementně prosazoval v letech 2013 a 2014.“ K tomu dodal, že návrat do popsaného prostředí je určitě možný, on sám ale v tuto chvíli tíhne k jinému názoru.
Summers v souvislosti s dlouhodobějším vývojem zmínil vyšší vládní dluhy a rozpočtové deficity. K tomu by měly růst investice soukromého sektoru. Jednak v důsledku změn v energetickém systému a posunu k obnovitelným energiím a také kvůli takzvanému reshoringu. Tedy opětovnému přesunu výroby a firemních aktivit zpět do domácí země. Celkově jde o faktory, které na trhu s kapitálem posílí poptávku namísto nabídky a budou tak vytvářet tlak na vyšší sazby.
Ekonom tedy hovoří o strukturální změně, která snižuje pravděpodobnost „velkého návratu k dlouhodobé stagnaci“. Jak se podle něj do vývoje promítnou změny v peněžních agregátech? Na tuto otázku ekonom odpověděl, že k významné změně v peněžním systému došlo ve chvíli, kdy bylo zavedeno úročení rezerv centrální banky. Tedy rezerv, které banky drží u Fedu. Tato změna totiž podle ekonoma změnila povahu peněz, které přestaly být výjimečné v tom smyslu, že nepřináší úročení. Summers míní, že tím výrazně klesla predikční hodnota peněžních agregátů. „Ty jsou nyní u mě v mém žebříčku důležitých ukazatelů hodně nízko,“ dodal Summers.
Zdroj: Bloomberg