Evropská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání zvýšila depozitní úrokové sazby o 25 bazických bodů na 3,25 % a uvedla, že od července přestane reinvestovat hotovost ze splatných dluhopisů v rámci svého programu nákupu aktiv (APP) v hodnotě 3,2 bilionu eur. Pozornost se nyní obrací k tiskové konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové ve 14:45.
Centrální banka od loňského července zvýšila sazby dohromady o 375 bazických bodů, což je nejrychlejší tempo zpřísňování, ale vzhledem k rostoucím mzdovým a cenovým tlakům je stále pravděpodobné, že další navýšení budou pokračovat. Aktuální růst sazeb zpomalil po třech po sobě jdoucích zvýšeních o 50 bazických bodů a přichází jen několik dní poté, co data z eurozóny ukázala na největší pokles poptávky po úvěrech za více než deset let. To naznačuje, že předchozí zvýšení sazeb se propisuje do ekonomiky a že politika ECB nyní omezuje růst.
Banka neposkytla žádné signály ohledně budoucích kroků. "Rada guvernérů bude při rozhodování o vhodné úrovni a době trvání restrikcí i nadále uplatňovat přístup závislý na datech," uvedla ECB v prohlášení. "Rozhodnutí o sazbách bude i nadále vycházet z jejího hodnocení inflačního výhledu ve světle příchozích ekonomických a finančních dat, dynamiky základní inflace a síly transmise měnové politiky," dodala.
Tvůrci politik byli před zasedáním rozděleni mezi ty, kteří podporovali nárůst o 25 bazických bodů a ty, kteří byli pro růst 50 bps. Trhy a ekonomové však po měkkých datech v posledních týdnech a podobném umírnění ze strany jiných velkých centrálních bank v drtivé většině vsadili na menší nárůst. Ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí téměř nerostla a banky zpřísňovaly přístup k úvěrům, což zvyšovalo riziko, že by se tento trend mohl přetavit v plnohodnotnou úvěrovou krizi a růst dále utáhnout.
K důvodům k obezřetnosti se přidává fakt, že většina velkých centrálních bank po celém světě nyní po velkých navýšeních sazeb postupuje nárůsty o 25 bazických bodů a americká centrální banka dokonce ve středu signalizovala, že by mohla další navyšování už zastavit. "Příchozí informace obecně podporují hodnocení střednědobého výhledu inflace, který Rada guvernérů vytvořila na svém předchozím zasedání," uvedla ECB, která za poslední desetiletí nesplnila svůj 2% inflační cíl.
Ale stejně jako u ostatních centrálních bank, včetně Bank of England, se i u ECB očekává, že ještě několikrát zvýší výpůjční náklady, než v létě dosáhne maximální sazby 3,75 %. Přestože celková inflace prudce klesla oproti dvouciferným hodnotám z loňského podzimu, základní cenové tlaky stále sílí, což naznačuje, že růst cen by se mohl vyrovnat nad cílem ECB, pokud by banka dále nezvyšovala sazby.
Tato rizika jsou umocněna napjatým trhem práce, zejména proto, že růst mezd byl rychlejší, než se předpokládalo, a míra nezaměstnanosti klesla na historicky nejnižší úroveň navzdory téměř recesnímu prostředí.
Zdroj: Reuters