Inflace ve druhé polovině letošního roku bude postupně odeznívat a klesne pod deset procent. Shodli se na tom dnes analytici ČSOB na setkání s novináři. Výraznější zvolnění zdražování podle nich nastane na začátku příštího roku. České exportně zaměřené hospodářství čeká stagnace, dodali.
Meziroční inflace by se do tří měsíců měla snížit pod deset procent i podle odhadů guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla. Trend jejího postupného poklesu podle něj začal v únoru, kdy se snížila na 16,7 procenta. V dubnu inflace činila 12,7 procenta. Podle pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz jeho a 15 dalších tuzemských odborných institucí by letošní celoroční inflace měla klesnout na 10,9 procenta po loňských 15,1 procenta.
Česká ekonomika podle analytiků pomalu opouští spotřebitelskou recesi. Zrychluje dynamika nominálních mezd a spolu s odezníváním růstu cen energií a potravin postupně klesá také celková inflace. Zásadní roli přitom podle analytiků sehrál prudký pokles cen zemního plynu. "Ačkoliv dostupná data signalizují tentokrát snad již dlouhodobější obrat ekonomiky příznivým směrem, je třeba mít na paměti též pokračující rizika a celkovou křehkost pozitivního vývoje,“ míní hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.
"Inflaci pro rok 2023 odhadujeme na 10,8 procenta a pro rok 2024 na 2,5 procenta. Po očištění o efekt energií, potravin a imputovaného nájemného zůstanou i v příštím roce jádrové inflační tlaky relativně silné. Lze proto očekávat, že ČNB bude při snižování sazeb velmi opatrná,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Věří, že úrokové sazby půjdou poprvé dolů až ke konci letošního roku, a to o 50 bodů na 6,5 procenta.
Ve složitější situaci se podle analytiků začíná ocitat exportně zaměřený průmysl, který byl v posledních kvartálech jedním z hlavních motorů ekonomiky. Důvodem jsou především vyšší ceny a slabší globální poptávka po zboží po pandemii covidu-19. Dalším negativním důsledkem pandemie jsou vysoké úrovně zásob.
"Očekáváme, že oživení českého hospodářství v druhé polovině tohoto roku bude pouze nevýrazné, a za celý rok 2023 budeme spíše jen přešlapovat na místě, s růstem okolo 0,2 procenta. Tento scénář potvrzují jak domácí, tak zahraniční předstihové indikátory,“ řekl Bureš.
Ve vyspělém světě zůstává hospodářský růst také nepřesvědčivý, doplnil. Lze podle něj očekávat, že eurozóna bude v nejbližších čtvrtletích balancovat na hraně mělké recese. Podobný vývoj, ale s významnějším rizikem propadu do plnohodnotné recese, je podle analytiků ČSOB možné sledovat i ve Spojených státech.
"S ohledem na postcovidové šoky a řadu dalších strukturálních faktorů nelze očekávat, že by se v nejbližších letech vrátila éra 'superlevných' peněz, která charakterizovala období po světové finanční krizi,“ řekl makroekonomický analytik ČSOB Dominik Rusinko. Navzdory zpomalující inflaci nemají podle něj hlavní centrální banky v čele s Fedem a Evropskou centrální bankou ještě po starostech.
Zdroj: čtk, ČSOB