Mezinárodní měnový fond (MMF) se včera zapojil aktivně do debaty - co stojí za evropskou inflací? V blogovém příspěvku trojice ekonomů MMF tvrdí (není to oficiální názor fondu jako takového), že za vysokou evropskou inflací dnes skoro z poloviny stojí rychlý růst zisků podniků.
Trojice ekonomů se rozhodla rozložit příspěvky k nárůstu deflátoru HDP (je celkovým měřítkem inflace dané ekonomiky - ne pouze spotřebitelské) do čtyřech kategorií - dovážené ceny, daně, zisky a náklady na práci (převážně mzdy). Rozklad evropského deflátoru ukazuje, že za nárůstem inflace stály z počátku “inflační vlny”, zejména dovážené ceny (energie, komodity). Podnikový sektor však poměrně rychle zareagoval na dražší vstupy tím, že se snažil relativně úspěšně přenášet vyšší ceny vstupů na spotřebitele, což vedlo ve většině případů k zachování ziskových marží a v některých případech dokonce k jejich růstu. Příspěvky zisků k inflaci v Evropě tak do druhé poloviny roku 2022 narůstaly. Situace se však v posledních kvartálech mění s tím, jak v reakci na vyšší inflaci rostou mzdové požadavky zaměstnanců - zrychluje dynamika mezd a ty se začínají zakusovat do ziskových marží podniků. Podíl mezd na inflaci tak v roce 2023 narůstá.
Autoři z MMF však nepíší svůj příspěvek vůbec jako “obžalobu” kapitalismu poukazující na negativní dopad “zisku-chtivých podniků” na inflaci. Naopak, vysvětlují, že podobný rozklad inflace mezi zisky a mzdy byl historicky celkem běžný. Na prvotní dovezený inflační impuls zareaguje nejprve navýšením zisků podnikových sektor a až později svými požadavky domácnosti. Z analýzy MMF však vyplývá jiný důležitý závěr. Při téměř nulovém růstu produktivity v eurozóně a rychlejším růstu mezd (teoreticky v blízkosti 5 %) by musely ziskové marže (podíl zisku na HDP) evropských podniků v nejbližších měsících výrazně klesnout, aby se inflace vrátila k 2% cíli ECB - konkrétně k nejnižším úrovním od poloviny devadesátých let. Na nic takového to zatím nevypadá a z toho autoři v souladu s obecným doporučením MMF usuzují, že je zapotřebí přísná měnová i rozpočtová politika.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se dál drží relativně stabilně v okolí 24,60 EUR/CZK a vyčkává na nové impulsy. Tento týden je na domácí události relativně chudý a předpokládáme, že hlavní událostí budou až páteční výsledky inflace v eurozóně. Do té doby předpokládáme klidnější obchodování.
Eurodolar
Návrat k apetitu po riziku a relativně jestřábí rétorika ECB pomohly eurodolaru výše.
Trh bude i nadále naslouchat centrálním bankéřům na konferenci ECB v Sintře (promluví Lagardeová i Powell) a zároveň se začne připravovat na sérii inflačních čísel z eurozóny (dnes dopoledne budou zveřejněna data za Itálii).