Svižný desinflační vývoj pokračuje v Česku i v letních měsících. V červenci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 8,8 % (vs. 9,7 % v červnu), v souladu s odhadem trhu. Mírně nad očekávání zrychlila meziměsíční dynamika inflace z 0,3 % na 0,5 %. Hlavním důvodem je významný růst cen v oddíle rekreace a kultura (+5,3 %), což odráží především sezónní zdražení dovolených (+22,8 %). K růstu cen došlo také v případě ubytování a stravování, podobně jako u pohonných hmot. Naopak k meziměsíčnímu poklesu cen došlo u potravin, zvláště u ovoce.
V meziročním srovnání klesá inflace zejména z titulu vysoké srovnávací základny minulého roku, což šlo v červenci primárně na vrub odeznívající potravinové a energetické inflace. V prvním případě je zvolnění dynamiky viditelné napříč většinou sledovaných položek, zatímco u energetické inflace jde zejména o nižší meziroční růst cen plynu a tuhých paliv.
Jádrová inflace meziročně zpomalila ze 7,5 % na 6,8 % zásluhou odeznívajícího růstu cen zahraničních vstupů a zchlazením domácí poptávky. Zpomalil jak růst cen zboží, tak služeb, přičemž dominantní roli hraje pokračující rychlé snižování příspěvku imputovaného nájemného odrážející nižší růst cen stavebních prací a nových nemovitostí. Zajímavý je i pohled na tzv. momentum jádrové inflace – průměrnou rychlost, jakou rostly ceny v posledních třech měsících z měsíce na měsíc – které vzrostlo z 0,8 % na 1,5 %, ale stále zůstává pod inflačním cílem.
Z pohledu ČNB není včerejší číslo překvapením (v letní prognóze odhadovala 8,9 %). Zvolnění cenových tlaků by mělo pokračovat i v následujících dvou měsících, přičemž lokální dno očekáváme v září okolo 7 %. V posledním čtvrtletí letošního roku se však inflace znovu zvýší do pásma 8-9 %. Hlavním důvodem bude efekt nižší srovnávací základny způsobený zavedením úsporného tarifu, který na konci minulého roku prudce snížil ceny elektřiny.
V prostředí zvýšených inflačních očekávání bude ČNB muset široké veřejnosti pečlivě vysvětlovat, že se jedná o statistický šum, nikoli o opětovné vzedmutí inflační vlny. Každopádně půjde o jeden z důvodů, proč bude centrální banka velmi opatrná ohledně snižováním sazeb. Náš pohled na politiku ČNB se nemění – první pokles úrokových sazeb očekáváme na přelomu tohoto a příštího roku.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna včera reagovala pozitivně na americká inflační čísla a pak na slábnoucí dolar, díky čemuž se podívala pod hladinu 24,20 EUR/CZK. Tento posun však měl jepičí život a díky obratu nálady na hlavních trzích ve směru vyšší averze k riziku nakonec česká měna zisky neudržela. Naopak na výsledek tuzemské inflace, která skončila dle očekávání, koruna výrazněji nereagovala. Dnešní makro kalendář je v Česku prázdný, impuls však může opět přijít ze Spojených států, kde je na pořadu dne výsledek PPI (ceny výrobců).
Eurodolar
Bedlivě sledovaná a očekávaná čísla o americké inflaci za červenec se obešla bez zásadnějších překvapení. Meziročně ceny rostly o 3,2 % a meziměsíčně o 0,2 %, přičemž hlavní položkou v tomto směru byly ceny bydlení (+0,4 % m/m). Jádrová inflace dosáhla 4,7 % meziročně a 0,2 % meziměsíčně. Eurodolar tedy z titulu inflace neměl důvody k výraznějším pohybům a zůstává poblíž hranice 1,10. Nerozhodily ho ani lehce vyšší nové dávky o podporu v nezaměstnanosti v USA za minulý týden.
Červencová inflace podle naší interpretace nebyla překvapením ani pro Fed (přísná měnová politika stále kompenzuje silnou poptávku) a nemění tak naše očekávání ohledně sazeb Fedu, které by měly zůstat na stávající úrovni. Takto si inflační údaje přeložily i trhy, neboť sázky na stabilitu sazeb na zářijovém zasedání mírně vzrostly (jsou asi 90%, 10% pravděpodobnost trh přikládá růstu o 25bps).
Dnes trh sleduje ukazatele sentimentu od University of Michigan (mj. inflační očekávání) a ceny výrobců (PPI). Další příležitost k pohybu bude mít eurodolar příští týden, kdy budou v USA zveřejněna data o maloobchodních tržbách za červenec (úterý).