Aktualizováno Na přetrvávající vysokou míru úspor českých domácností v rámci středoevropského regionu jsme již několikrát upozorňovali a je zřejmé, že její výše je předmětem zájmu také centrálních bankéřů v ČNB. Stále se pohybuje přibližně 6procentních bodů nad dlouhodobým průměrem a pokud by míra úspor měla výrazněji poklesnout, může to teoreticky podpořit výraznější oživení české ekonomiky a větší setrvačnost jádrových inflačních tlaků. V posledním globálním ekonomickém výhledu se proto ČNB zabývá zevrubnějším srovnáním české míry úspor se zeměmi eurozóny.
Analýza ČNB pozoruje, že “velké” trendy v eurozóně a v Česku jsou podobné - míra úspor zůstává na vyšších úrovních kvůli vyšším příjmovým skupinám, které mají nižší mezní sklon ke spotřebě. Vyšší spořivost těchto skupin je častokrát daná lepší dynamikou nominálních příjmů v průběhu pandemie i energetické krize a možná i očekáváním, že po štědrých pandemických fiskálních balíčcích stát v budoucnu zavede vyšší daně (vyšší míra úspor daná tzv. ricardiánskou ekvivalencí). Vyšší spořivost “bohatších” se pak pravděpodobně odráží buď v rychlejším umořování dluhů nebo v investicích - v průběhu energetické krize například do energetické úspornosti bydlení (zateplení) nebo do nových zdrojů energie (fotovoltaika, čerpadla).
I když jsou trendy v Česku podobné jako v eurozóně, byla odchylka míry úspor od dlouhodobého průměru na začátku roku 2023 výrazně vyšší nejen při porovnání s průměrem EMU, ale i s nejspořivějšími kouty eurozóny včetně Německa. Proč tomu tak je? Při porovnání se střední Evropou jsme zmiňovali na prvním místě opatrnostní motiv českých domácností, který se zpravidla projevuje silněji než u našich sousedů. Při srovnání s eurozónou je možné také poukázat na vyšší úroveň úrokových sazeb oproti EMU. Ty jednak mohly vést k rychlejšímu růstu nominálních příjmů z investic u bohatších Čechů (a ceteris paribus k vyšším úsporám). Současně také vyšší úrokové sazby mohly v případě refixací motivovat větší část domácností k předčasnému splácení svých dluhů. Pokud tomu tak ve skutečnosti bylo, mělo by časem zužování úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem zase vést i ke sbližování “odchylek” v úsporách.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna v letním obchodování zpevnila a přiblížila se 24,00 EUR/CZK, a to i když se na ní bezesporu negativně podepisuje nepřesvědčivá nálada na akciových trzích a relativně silný americký dolar. Domácí kalendář ekonomických událostí je tento týden relativně prázdný a pro korunu může být klíčová dynamika eurodolaru ve světle blížícího se sympozia v Jackson Hole. Svoji roli v tomto týdnu na koruně také mohou sehrát srpnové podnikatelské nálady z eurozóny (PMI).
Eurodolar
Eurodolar startuje do nového týdne v blízkosti 1,09 a měl by se těšit především na pátek, kdy na tradičním sympoziu centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole vystoupí šéf Fedu Powell. Při pondělní absenci nových dat by pak měnový pár EUR/USD měl sledovat jiné trhy - především chování amerických výnosů (jež se stále tlačí vzhůru) a cen plynu na trzích v západní Evropě (minulý týden dramaticky poskočily vzhůru).
Akcie
Americké akciové trhy mají za sebou další neúspěšný týden, když index S&P 500 při páteční stagnaci zaznamenal 2% týdenní ztrátu. Jedná se již o třetí týdenní ztrátu v řadě. Hlavní indexy na Wall Street nakonec v pátek dokázaly díky silnému závěru většinu ztrát umazat, a tak zavřely bez větších změn. Náladu investorů pomohla zlepšit silná čísla producenta čipů Applied Materials, její akcie posílily o více než 4 %. Akcie Chevron v pátek posílily o více než 0,5 %, zatímco akcie Exxon Mobil přidaly dokonce přes 1 %. Naopak akcie společnost Estée Lauder byly s více než 3% ztrátou mezi nejvíce ztrácejícími akciemi v rámci indexu S&P 500.