Rozbřesk: Rychlý růst nájmů vytlačuje mladé lidi z trhu

Nájmy v Evropě jako by se na řadě míst “utrhly ze řetězu”. Kombinace vysokých cen nemovitostí, vyšších úrokových sazeb a padajících reálných příjmů v hlavních evropských metropolích vedla ke stejnému efektu - výrazně oživil zájem o nájemní bydlení. Problémem je, že nabídka častokrát nedrží s výrazným nárůstem poptávky po nájemním bydlení (podpořeným oživením trhu s krátkodobými pronájmy) krok.

Porovnání dat Eurostatu (HICP - tržní nájemné) ukazuje, že růst nájemného v posledních kvartálech na řadě míst zrychluje - v Německu jsou tak nájmy v průměru o 7 % vyšší než v před-pandemickém roce 2019, zatímco v Nizozemí nebo na severu Evropy je to zhruba o 10 %. Ve střední Evropě byl průměrný růst nájmů podle Eurostatu rychlejší a oproti roku 2019 jsou tak v Česku zhruba o 19 % vyšší, zatímco v Polsku dokonce skoro o 40 %. Průměry v západní Evropě ovšem často zkreslují, a pokud se zaměříme na největší metropole, je nedostatek nájemního bydlení v Evropě daleko markantnější. Jen od konce roku 2021 vzrostly nájmy v Berlíně nebo Londýně podle Financial Times zhruba o 20 % a v Lisabonu dokonce o 40 %.

Pokud by měl tento trend pokračovat, bude to mít pravděpodobně napříč Evropou jednu hlavní oběť - mladou generaci, která se snaží začít bydlet samostatně. Rychlý růst cen nemovitostí nejprve výrazně zhoršil dostupnost vlastnického bydlení a pokračující růst nájemného je pomalu ale jistě vytlačuje z trhu nájemního. Mladí lidé proto mohou být často “odsouzeni” k výrazně delšímu soužití s rodiči. V Evropě se to v posledních letech v některých zemích začíná již výrazně projevovat - například v Irsku vzrostl podíl lidí ve věku 25-29 let žijících s rodiči ze 40 % (v roce 2019) na dnešních 68 %. To zatím naštěstí neplatí pro většinu evropských zemí včetně Česka - evropský průměr zůstává stabilní na 42 % a Česko se pohybuje lehce pod ním (34 %), Pokud by však rychlý růst nájmů pokračoval, situace se může změnit i v našich zeměpisných šířkách.

Profesor Rodrigo Martinez z londýnské UCL upozorňuje ve Financial Times, že takový trend může mít dalekosáhlé negativní sociální dopady. Jeho výzkum ukazuje, že pokud mladí lidé zůstávají o několik let déle se svými rodiči, může to mít velmi negativní dopady na start jejich pracovního i soukromého života. Mohou propásnout “okno příležitosti”, ve kterém se u většiny jejích vrstevníků vytváří klíčové “vztahy pro život” a mají pak podle Martinezova výzkumu (https://on.ft.com/3OMujJ5) zpravidla hůře placené práce, menší šanci skončit v trvalém vztahu, manželství a rodině s vlastními dětmi.


*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna vzdala pokusy o posun pod 24,00 EUR/CZK a v důsledku dalších globálních zisků amerického dolaru se dostala do lehké defenzivy. Klíčovým číslem dneška i pro korunu budou PMI v eurozóně - pokud nedojde ke zlepšení, nebude to pro korunu příliš dobrá zpráva.

Eurodolar
Kombinace smíšených amerických dat a relativně jestřábí rétoriky přicházející z Fedu (Barkin) stlačily eurodolar pod hladinu 1,09. Trh samozřejmě vyhlíží sympozium v Jackson Hole, ale ještě předtím se dostanou do hry další zajímavá data. K něm budou nepochybně patřit indexy podnikatelských nálad (PMI) z eurozóny. Ty se v červenci propadly do pásma recese a tak trh bude zvědavý, zdali v něm jednoznačně setrvají i v srpnu (to platí zejména o PMI z německého průmyslu). Pokud nedojde ke zlepšení, tak pro to pro eurodolar nebude dobrá zpráva zejména v kontextu vysokých reálných dolarových úrokových sazeb.

Akcie
Technologické akcie v zámoří včera bohužel nenavázaly na rally z prvního obchodního dne v tomto týdnu, žádná katastrofa se ale nestala. Zámořské indexy se obchodovaly kolem pondělních zavíracích hodnot. Trhy vyčkávají jak na výsledky technologického lídra v oblasti AI chipů Nvidie, hlavně pak na páteční vystoupení guvernéra FEDu Powella v Jackson Hole. Po pondělních ziscích včera odepsala již zmíněná Nvidia 2,8 %. Její konkurent AMD pak ztratil 2,4 %. Nedařilo se finančnímu sektoru (-1 %), agentura S&P včera snížila kreditní rating a revidovala výhled pro několik zámořských bankovních domů a zmiňovala mimo jiné „těžké“ podmínky.