Podnikatelská aktivita v eurozóně se snižuje rychleji, než se zdálo. Ukázala to zpřesněná data za srpen, která dnes zveřejnila společnost S&P Global. V útlumu už je i dominantní sektor služeb, což podle analytiků znamená, že eurozóna by se mohla ocitnout v hospodářské recesi.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který zahrnuje údaje za průmysl i za služby a který je považován za barometr celkového zdraví ekonomiky, za srpen klesl na 46,7 bodu z červencové hodnoty 48,6 bodu. Je tak nejníže od listopadu 2020. Výsledek za srpen je horší, než ukazovala předběžná data, podle kterých souhrnný index klesl na 47 bodů.
Hodnota nad 50 body ukazuje růst, pokud index klesne pod 50 bodů, znamená to pokles aktivity. Index sestavuje finanční ústav Hamburg Commercial Bank (HCOB) ve spolupráci se společností S&P Global.
"Eurozóna v první části roku nespadla do recese, druhá část roku ale bude náročnější," řekl ekonom HCOB Cyrus de la Rubia. "Ta neuspokojivá čísla nás přiměla zhoršit výhled hrubého domácího produktu (HDP) na třetí čtvrtletí na -0,1 procenta," citovala jej agentura Reuters.
Dílčí index pro sektor služeb klesl na 47,9 bodu, zatímco za červenec byl ještě v pásmu růstu a jeho hodnota činila 50,9 bodu. Revize je také horší než odhad, který ukazoval na pokles indexu pouze na 48,3 bodu. Řada lidí v eurozóně má dluhy a jejich splácení se jim kvůli vyšším úrokovým sazbám prodražuje. Vysoká inflace pak obecně zvyšuje životní náklady a nutí lidi šetřit, což se projevuje snížením výdajů.
Index nového podnikání, který je ukazatelem vývoje poptávky, klesl na 46,7 bodu z červencové hodnoty 48,2 bodu. Je tak nejníže od začátku roku 2021 a ještě více v pásmu poklesu.
Pokles ve zpracovatelském sektoru ale trochu polevil, což naznačuje, že továrny v zemích eurozóny už mohou mít to nejhorší za sebou. Dílčí index pro zpracovatelský sektor za srpen vzrostl na tříměsíční maximum 43,5 bodu z červencových 42,7 bodu. Přesto zůstává hluboko pod 50 body, a tedy v pásmu útlumu. Je také slabší než v odhadech, které jej stanovily na 43,7 bodu.
Data rovněž naznačují, že firmy žádné zásadní zlepšení v nejbližší době neočekávají. Je to vidět z dílčího indexu zaměstnanosti, který za srpen klesl na 50,2 z červencové hodnoty 51,4 bodu. Drží se tak těsně nad 50 body, což znamená, že firmy dál nabírají lidi, i když jen velmi opatrně a málo.
"Zaměstnavatelé nebyli příliš nakloněni tomu, aby posílili své týmy. Jak to jde v poslední době všechno dolů, to je známkou toho, že (zaměstnavatelé) začnou spíš dříve než později počty zaměstnanců snižovat," dodal De la Rubia.
Na horší vývoj ekonomiky ukazují i dnešní data statistického úřadu Eurostat. Ten uvedl, že výrobní ceny v průmyslu v červenci klesly proti předchozímu měsíci o 0,5 procenta, meziročně pak o 7,6 procenta. To by mohla být dobrá zpráva pro Evropskou centrální banku (ECB), která se zvyšováním úrokových sazeb snaží omezit agregátní poptávku a tím i snížit inflaci.