Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně snížil odhad růstu globální ekonomiky na příští rok, výhled na letošek nechal beze změny. Předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o tři procenta a příští rok o 2,9 procenta. Výhled na rok 2024 MMF snížil o 0,1 procentního bodu. Organizace to dnes uvedla ve své podzimní prognóze.
Celosvětové zotavení z pandemie nemoci covid-19 a dopadů ruské invaze na Ukrajinu zůstává pomalé a nerovnoměrné. Hospodářská aktivita stále nedosahuje úrovně před pandemií, a to zejména v rozvíjejících se a rozvinutých ekonomikách. Rozdíly mezi regiony se zvětšují. Oživení brzdí vedle dlouhodobých důsledků pandemie, války na Ukrajině a rostoucí geoekonomické roztříštěnosti i zpřísňování měnové politiky nutné ke snížení inflace. Negativní vliv mají také krajní projevy počasí.
"Celosvětová inflace by měla postupně klesat z 8,7 procenta v letošním roce na 6,9 procenta v příštím roce 2023 a na 5,8 procenta v roce 2024," uvádí zpráva. Výhled inflace na roky 2023 a 2024 MMF zvedla o 0,1 a 0,6 procentního bodu. Organizace očekává, že inflace se ve většině případů vrátí k cíli až v roce 2025.
Tříprocentní růst měnový fond označuje za slabý, když se vezme v úvahu dlouhodobý průměr. Ten v letech 2000 až 2019 činil 3,8 procenta.
MMF zvýšil prognózu růstu hospodářství Spojených států, tedy největší světové ekonomiky, pro letošní rok o 0,3 procentního bodu na 2,1 procenta a pro rok 2024 o 0,5 procenta na 1,5 procenta. Organizace přitom poukázala na větší podnikové investice a rostoucí spotřebu.
V Číně MMF údaje pro letošek a příští rok revidoval směrem dolů s ohledem na krizi v tamním realitním sektoru a slabou zahraniční poptávku. Letos tak očekává růst HDP o pět procent, příští rok 4,2 procenta. Odhady organizace snížila o 0,2 a o,3 procentního bodu.
Odhady růstu hospodářství pro letošní a příští rok MMF revidoval směrem dolů také v eurozóně, a to o 0,2 a 0,3 procentního bodu. Podle podzimní prognózy ekonomika bloku letos vzroste o 0,7 procenta a v roce 2024 o 1,2 procenta.
V případě Ukrajiny MMF zvýšil výhled růstu ekonomiky pro letošní rok na dvě procenta. Očekává, že příští rok ukrajinské hospodářství poroste tempem 3,2 procenta. Výhled organizace zvedla s ohledem na to, že podniky a domácnosti se přizpůsobily ruské invazi, domácí poptávka rostla rychleji, než se čekalo, inflace se snížila a stabilní jsou devizové trhy. Ukrajinská ekonomika se loni kvůli ruské invazi propadla o zhruba jednu třetinu. MMF dříve očekával, že tamní hospodářství letos oslabí o tři procenta.
Co se týče Ruska, MMF zvýšil výhled letošního růstu tamní ekonomiky o 0,7 procentního bodu na 2,2 procenta. Odhad na příští rok naopak snížil o 0,2 procenta na 1,1 procenta. Rusku tak organizace přisuzuje na rok 2024 nejslabší růst z bloku rozvíjejících se a rozvojových ekonomik, který podle MMF celkově poroste tempem čtyři procenta.
Moskva plánuje v příštím roce vyčlenit kvůli válce na Ukrajině téměř třetinu zvýšených rozpočtových výdajů na zbrojení. Agentura Reuters v srpnu uvedla, že Rusko zdvojnásobilo svůj cíl výdajů na obranu pro rok 2023.
Mezinárodní měnový fond vydává zprávu o výhledu globální ekonomiky dvakrát za rok - na jaře a na podzim. V červenci vychází aktualizace jarního výhledu, v lednu aktualizace výhledu podzimního.
MMF zlepšil výhled české ekonomiky na letošní rok i příští rok
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil výhled vývoje české ekonomiky na letošní i příští rok. V letošním roce se má hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 0,2 procenta, v dubnu přitom fond čekal pokles o 0,5 procenta. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 2,3 procenta místo dříve očekávaných dvou procent. Uvedl to MMF ve své podzimní prognóze.
Výsledek za loňský rok však fond mírně zhoršil. Podle aktuální prognózy HDP stoupl o 2,3 procent, v dubnu předpokládal, že HDP se za rok 2022 zvýšil o 2,4 procenta.
Inflace má v ČR v letošním roce zpomalit na 10,9 procenta z loňských 15,1 procenta. V příštím roce má inflace činit 4,6 procenta. Zůstane tak nad cílovou úrovní České národní banky (ČNB), která činí dvě procenta. Výhled inflace je ale lepší než v dubnu, kdy MMF čekal v letošním roce zvýšení spotřebitelských cen o 11,8 procenta a v příštím roce o 5,8 procenta.
Míra nezaměstnanosti má letos vzrůst na 2,8 procenta z 2,1 procenta loni. V roce 2024 má míra nezaměstnanosti činit 2,6 procenta.
I přes výrazné zlepšení si česká ekonomika povede hůře než ekonomiky Slovenska a Polska. HDP Slovenska se letos zvýší o 1,3 procenta a Polska o 0,6 procenta. Hůře než Česko si povede další člen visegrádské čtyřky, Maďarsko, jehož ekonomika se má snížit o 0,3 procenta. V příštím roce však Slovensko i Maďarsko mají růst rychleji než Česká republika, růst Polska má být stejný, jako růst Česka.
České ministerstvo financí v srpnové prognóze uvedlo, že za letošní rok čeká pokles HDP o 0,2 procenta. Podle prognózy České národní banky (ČNB) by ekonomika letos měla za celý rok vzrůst o 0,1 procenta. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červnu odhadla, že Česká ekonomika letos vzroste o 0,3 procenta.