Při úvahách o vztahu mezi likviditou a akciovým trhem může být dobré si uvědomit, že ono není tak jednoznačné, jak vlastně definovat likviditu. A k tomu můžu přidat, že není ani tak jednoznačné, jak definovat „akciový trh“.
RIA v následujícím grafu srovnává vývoj indexu SPX a rozvahy americké centrální banky, to od roku 2008 do současnosti. Obojí jde dlouhodobě nahoru, ale přece jen je dobré mít se trochu na pozoru před příliš zjednodušenými závěry typu „trh táhne nahoru/dolů hlavně likvidita“.
Zdroj: X
Na straně rozvahy Fedu graf používá absolutní měřítko, ne poměr k HDP, který by mohl dávat větší smysl. Ale i tento poměr trendově rostl. Dále je dobré mít na paměti, že „peníze“ a „likvidita“ se dají vnímat velmi úzce (rozvaha Fedu) až hodně široce (včetně blízkých ekvivalentů toho, čemu říkáme peníze). A v neposlední řadě tu je ono téma „zásoba vs. tok“, které tu může být možná nejdůležitější. Tj., je rozhodující, zda Fed aktiva zrovna nakupuje, či prodává? Nebo to, kolik jich celkem nakoupil/prodal (tj., samotná výše rozvahy?
V prvním případě bychom už nějaký čas hovořili o celkem znatelném poklesu likvidity a souběžný růst akciového trhu by byl z tohoto pohledu překvapivý. V druhém případě by platil opak – rozvaha sice klesla, ale stále je z historického hlediska hodně vysoko. Tj., z tohoto pohledu likvidita trh stále podporuje.
V úvodu jsem psal, že je i otázkou, jak zadefinovat „akciový trh“. Co tím mám namysli? Pokud jdeme do obchodu koupit třeba pečivo a chceme porovnat jeho ceny v čase, může být dobré hledět na ceny za gram. Ceny celkové totiž mohou být ovlivněny i změnami hmotnosti. Zrovna tak může být dost zavádějící porovnávat v čase ceny akcií. Lepší je dívat se opět na cenu za jednotku, zde samozřejmě jednotku zisků. Platí to plně i v dnešní úvaze:
V roce 2008 dosáhly zisky na akcii v indexu SPX 50 dolarů, rok poté 57 a pak 80 dolarů. Letos se budou zisky pravděpodobně pohybovat něco pod 220 dolary. Tedy cca na 4,4 násobku toho, co obchodované firmy vydělávaly v roce 2008. Ceny měřené k ziskům dosaženým za posledních 12 měsíců (tedy známé PE) dosahovaly v roce 2019 asi 19, nyní to je asi 21.
To jsou teprve čísla, na kterých bychom na straně akciového trhu mohli nějak smysluplně posuzovat případný vliv likvidity na akciový trh. Tj., dát stanou vliv zisků, dívat se na valuace. PE měřená na základě zisků očekávaných pro následujících 12 měsíců vzrostla přitom více než ta výše zmíněná (z cca 15 na současných cca 19). Ale stále jde o mnohem menší pohyb, než pohyb cen (tj., stále tu je ono 4,4 násobné zvýšení zisků za sledované období).
Namístě by pak bylo uvažovat i o tom, jak se ona likvidita ve formě změn rozvahy Fedu promítla do reálné ekonomiky. A tudíž i do oné ziskovosti. To je možná mnohem relevantnější diskuse, ale už trochu jiného ražení, než mnohé zkratky.