Zisky odtržené od „reality“?

Před nedávnem jsme se dívali, jak moc se liší pohled na další vývoj ekonomické aktivity v USA ze strany konsenzu a ekonomů Goldman Sachs. V prvním případě se čeká jen velmi postupný náběh na 2 % růst, v GS s ním počítají v podstatě už v prvním čtvrtletí. Na straně očekávaných zisků je podobným proti-konsenzuálním rebelem Deutsche Bank a celkově se dnes podíváme jak na krátkodobý, tak dlouhodobý ziskový kontext.

Po ziskové recesi minulého roku čeká Deutsche Bank pokračování cyklického růstu. Ale jak ukazuje dnešní první graf, podle konsenzu se zisky ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku otočily mezičtvrtletně opět směrem dolů. Nedávno jsem tu ukazoval jeden graf z analýzy Bank of America, v němž bylo hezky ukázáno, jak se v posledních letech hodně zvýšil rozptyl ekonomických predikcí. Důvod je nasnadě a ony rozevřené nůžky z tohoto grafu ukazují podobný příběh:


Zdroj: X

Druhý graf ukazuje pohled na ziskové marže. I zde je vidět trendový růst přerušovaný cykly. BofA ke grafu píše, že analytici nyní předpovídají nejnižší marže od čtvrtého čtvrtletí roku 2020. Celkový pohled na predikce následujících pěti čtvrtletí ale nevyznívá nijak skepticky:


Zdroj: X

V dnešním posledním grafu RIA ukazuje dlouhodobý vývoj zisků amerických obchodovaných firem. Jimi prokládá několik možných trendů a červeně jsou zobrazeny i predikce pro letošní rok:

Zdroj: X

Ony predikce pro letošní rok jsou tedy podle grafu vysoko nad základním trendem zobrazeným oranžově. Odpovídají trendu proloženému předchozími nejvyššími body. A zřejmě na základě toho říká popisek grafu, že „odhady zisků jsou vzdáleny ekonomické realitě“. Tak daleko bych ale já na základě tohoto obrázku určitě nešel už proto, že historický trend těžko vydávat za současnou realitu. Nehledě na to, že ten výraz je sám o sobě hodně volný. Jak by se současná tržní – ekonomická „realita“ dala popsat?

V hodně zhuštěné jednoodstavcové kostce se nyní intenzivně uvažuje o tom, jak firemní výsledky i ekonomiku jako celek podpoří umělá inteligence a další nové technologie. V takovém příjemné scénáři by zmizel i inflační problém díky vyššímu růstu produktivity. Výrazně lépe by se zvládaly případné energetické transformace, zadlužení a další oblíbená témata. A monetární režim, charakterizovaný ve zkratce poměrem sazby/růst, by se mohl držet ve velké vlídnosti. Podle gusta pak každý může z této laťky ubírat směrem dolů.