Ed Yardeni se stále domnívá, že americká ekonomika si může projít podobným boomem jako ve dvacátých letech, na akciovém trhu podle něj zatím eufórie nepřešla do iracionality. A PIMCO hovoří o prostoru pro silné zisky obchodovaných firem a riziková aktiva.
Boom dvacátých let: Ed Yardeni hovořil na CNBC o tom, že akciový trh minulý rok dosáhl jeho celoročního cíle už v červnu. A také letos index S&P 500 prudce posiluje a už nyní se blíží hranici 5000 bodů, o které ekonom dříve hovořil jako o svém celoročním cíli. Pak jej zvýšil na 5400 bodů, ale trh není zase tak daleko ani od této hranice. Yardeni v této souvislosti připomněl i svou tezi, podle které by se mohl opakovat boom v ekonomice a na akciovém trhu z dvacátých let minulého století.
Podle ekonoma by tedy i nyní mohly nové technologie výrazně podpořit hospodářskou aktivitu a akciový trh. Už dříve ale dodával, že toto opakování dvacátých let by nemělo zahrnovat rok 1929. Yardeni k tomu dodal, že v tomto desetiletí očekával vyšší tempo růstu produktivity a data ukazují, že tento boom již možná začal minulý rok. Produktivita totiž předčila očekávání a na ekonomiku má pozitivní dopad v řadě oblastí, včetně dezinflačních tlaků.
Expert hovořil i o devadesátých letech a nafukování technologické bubliny. Tehdy řada technologických firem nevytvářela žádné zisky a ve svém financování se spoléhala na dluhy mnohem více, než je tomu dnes. Situace se tak podle experta výrazně liší. Nepanuje na trhu ale přesto nerealistická euforie? Do diskuse nad touto otázkou se přidal také investor Josh Brown. Ten poukázal na velký objem hotovosti, který loni zamířil na dluhopisové trhy a zatím se nepřesouvá na akciový trh. K tomu na trhu došlo v minulém roce jen k minimálnímu počtu IPO, letos primární úpis akcií neproběhl ještě ani jeden. Brown to považuje za jeden ze signálů, že iracionální euforie na americkém akciovém trhu nepanuje.
Brown v návaznosti na Yardeniho slova o firmách bez zisků dodal, že řada technologických firem z konce devadesátých let nevytvářela dokonce ani žádné tržby. Do iracionality tak podle tohoto experta současný růst akcií dojít může, ale zatím se v této oblasti nenachází. Yardeni s tímto pohledem souhlasí, poukázal také na to, že americké akcie i ekonomika si v celosvětovém kontextu vedou hodně výjimečně. Ve Spojených státech se podařilo dosáhnout poklesu inflace bez toho, aby hospodářství spadlo do recese. Podle ekonoma k tomu přispěla i Čína, kde ekonomický útlum naopak přišel.
Yardeni v souvislosti s ekonomickým vývojem připomněl některé teorie, podle kterých mělo být na dosažení poklesu inflace nutné zvýšit nezaměstnanost nad 4 %. Ta se ale stále drží pod touto úrovní a podle ekonoma je příčinou zmíněný silný růst produktivity. K tomu Yardeni dodal, že se nepřikláněl k těm, podle kterých měla centrální banka letos snížit sazby pětkrát až šestkrát. Neočekával totiž recesi, která by takový prudký pokles sazeb vyvolávala. On ale věřil v dezinflaci a ohledně sazeb v jejich „normalizaci“. V současné době ovšem důvody pro jejich pokles nevidí, protože ekonomika si vede dobře.
Zisky a valuace sedmi nejpopulárnějších akcií: porovnává váhu sedmi populárních technologických akcií na celkové kapitalizaci indexu S&P 500 s váhou, kterou mají tyto firmy na celkových ziscích obchodovaných společností:
Zdroj: X
Do roku 2016 se podíl na kapitalizaci a na ziscích vyvíjel podobně, pak se podíl velkých technologických firem na kapitalizaci začal vzdalovat podílu na ziscích s tím, že oba trendově rostou. Nyní sedmička velkých technologických firem dosahuje 29% podílu na celkové kapitalizaci trhu, její podíl na ziscích dosahuje 22 %.
Rozumné valuace? Erin Browne ze společnosti PIMCO na CNBC poukázala na pokračující uvolňování finančních podmínek v americkém hospodářství, růst je podle ní stále silný a americké akciové trhy mají před sebou dobrý výhled. Ona sama se tak tak domnívá, že je čas zvýšit váhu rizikových aktiv v investičních portfoliích. A míní, že valuace amerických akcií mimo největší technologické firmy má „dost rozumné valuace“. To samé platí o odhadech růstu ziskovosti, které podle investorky odrážejí dobré makroekonomické prostředí.
Browne uvedla, že americké firmy díky klesající inflaci a schopnosti snižovat náklady zvyšují své ziskové marže. „Poptávka tu stále je, efektivita roste díky novým technologiím.“ Jde tedy o prostředí, které nahrává sílící ziskovosti obchodovaných firem a naplnění očekávání. Rozdíl ale podle ní existuje mezi velkými a malými firmami. První skupina má totiž dobrý přístup ke kapitálu, ale druhá stále ne a změní se to až ve chvíli, „kdy sazby klesnou ze současné restriktivní oblasti.“
Ani Browne se nedomnívá, že by na trhu vládla iracionální euforie. Opět v této souvislosti zmínila „rozumné“ valuace trhu bez velkých technologických firem. A u nich hovořila o tom, že jejich valuace se za poslední dva a půl roku nezvedly a růst cen akcií tak byl tažen výhradně vyšší ziskovostí.