Prognóza České národní banky opět patří k těm nejpesimističtějším na trhu. Bylo tomu tak již v listopadu a nutno připomenout, že tehdy měli v centrální bance pravdu - zbytek trhu včetně nás nakonec postupně revidoval svůj výhled na rok 2024 směrem dolů. V únoru ČNB pokračuje s revizemi směrem dolů dál a snížila svůj odhad růstu pro rok 2024 z 1,2 % na 0,6 %. A to je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč prognóza volá letos i příští rok po relativně agresivním snižování úrokových sazeb - na 3 % na konci roku 2024 a pak do blízkosti 2,5 % v roce následujícím. Má centrální banka pravdu i tentokráte? My si myslíme, že pesimismu je v poslední prognóze z centrální banky možná až moc.
Podobně jako ČNB sice předpokládáme, že na ekonomiku dopadne negativně odbourávání relativně vysokých zásob. Stejně tak nečekáme žádné zázraky od zahraničního obchodu - reálný růst exportů se pravděpodobně při slabé zahraniční poptávce bude pohybovat v blízkosti nuly (odhadujeme necelé procento). Na druhé straně se s ČNB lišíme v názoru na vývoj reálné spotřeby českých domácností. Výrazný pokles inflace v kombinaci se setrvačným růstem nominální mzdy by měl po více než dvou letech vést v roce 2024 k viditelnému meziročnímu růstu reálných příjmů. A to v situaci, kdy domácnosti vykazují nestandardně vysokou míru úspor. Jak napověděl čtvrtý kvartál, spotřeba domácností po dvou letech výrazných poklesů nemá moc jiných možností, než se probudit k růstu. A mnoho na tom nezmění ani lehký nárůst nezaměstnanosti či dopady konsolidačního balíčku. Proto nám přijde odhad růstu spotřeby o méně než 1,5 % jako příliš pesimistický. Pro rok 2024 počítáme s růstem spotřeby domácností o 2,5 % a růstem hospodářství jako takového o 1,4 %. Pokud máme pravdu, nebude také pravděpodobně nutné snižovat tak agresivně sazby - dál předpokládáme, že sazby na konci roku 2024 se budou pohybovat spíše v blízkosti 4 % (než prognózou avizovaných 3 %) a v roce 2025 pak nebude důvod sazby snižovat pod rovnovážnou úroveň.
Jistou rezervovanost vůči prognóze mají i někteří členové bankovní rady. Na druhou stranu během prvního a většiny druhého kvartálu pravděpodobně ČNB nebude nucena přepisovat odhady růstu směrem vzhůru - s výraznějšími pozitivními překvapeními počítáme až okolo pololetí. Navíc inflace v lednu může podle našich odhadů zvolnit ještě o něco výrazněji, než odhaduje centrální banka. I proto na nejbližších zasedáních bude ČNB s vysokou pravděpodobností postupovat se sazbami dolů minimálně po 50bps (ne-li rychleji). A zdá se, že výraznější “čáru přes rozpočet” tomuto plánu může v nejbližších měsících udělat pouze česká koruna. Ta po zasedání centrální banky výrazně oslabila a pohybuje se na úrovních skoro o 2 % slabších, než indikuje únorová prognóza.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se pohybuje v okolí 25,20 EUR/CZK. Ztráty se zastavily poté, co na setkání s analytiky Jan Kubíček hovořil o tom, že slabá koruna může být důvodem k vyšší opatrnosti při snižování sazeb. Česká měna ovšem i tak zůstává v defenzivě a vyčkává na lednovou inflaci - ta podle našeho odhadu poklesne do nižších jednociferných pater a mohla by skončit lehce pod odhadem ČNB (2,8 % versus 3,0 %). Nejistota spojená s efektem lednového přecenění i se změnou finálních vah ve spotřebitelském koši však zůstává vysoká a není vyloučené překvapení oběma směry. Pokud však inflace poklesne “plus mínus” v souladu s poslední prognózou, nebude to pro korunu důvod k návratu optimismu. A čistě z technického pohledu je další výraznější metou až okolí 25,50 EUR/CZK.
Eurodolar
Eurodolar se v posledním týdnu při absenci makro čísel prvního řádu zasekl na úrovni 1,08. Jestřábí komentáře ze strany šéfa Fedu J. Powella, který de facto vyloučil pokles sazeb v březnu, kontrovala prominentní členka Rady guvernérů ECB I. Schnabel. Podle ní se musí mít centrální banka zvláště na pozoru před přetrvávajícími proinflačními riziky (rychlý růst mezd) a bude muset nadále brzdit ekonomiku, aby nedošlo k dalšímu vzedmutí inflace. To vše mělo za následek viditelný pokles tržních sazeb ve Spojených státech a eurozóně.
V tomto týdnu bude makro kalendář na eurodolaru přece jen zajímavější. Nejdůležitější číslo přijde na řadu již zítra – výsledek americké inflace za leden. Trh očekává pokles celkové meziroční inflace na 2,9 %, zatímco jádrová složka by měla zvolnit na 3,7 %. Jakákoli výraznější odchylka od koncensu by mohla opětovně zvýšit volatilitu na trzích a to nejen na eurodolaru, ale také sazbách.
Akcie
Index Nasdaq Composite sáhl v pátek na nový intradenní rekord při 16007 bodech a hranici 16 tisíc jen těsně nezdolal, když uzavřel na 15990 bodech, o 1,25% výše proti přechozímu závěru. Index S&P 500 překonal poprvé hranici 5000 b. a uzavřel dokonce na 5025 bodech, tedy o 0,56 % výše. Dow Jones pak trochu oslabil a uzavřel o -0,14 % níže na 38671 b. Růst táhly akcie s největší tržní kapitalizací namátkově: Amazon +2,65 %; Alphabet +2 %; Micosoft +1,5 %; Nvidia +3,5 %, Tesla +2 %. Nejvíce posilovaly akcie Applied Materials +6,9 %; First Solar +5,8 %; Lam Research +5,5 %, Mongo DB +5,4 nebo KLA Corp. +5 %. Nedařilo se sektoru necyklické spotřeby, např. Pepsi -2 %, Kraft Heinz -1,4 %. Dolů šly i energetické tituly, Chevron nebo Exxon oslabily po 2 %, a s klesající cenou drahých kovů klesly i akcie těžařů: Newmont -1,5 %, Alcoa -3 %.